Třiadvacetitisícové Klatovy, druhé největší město v Plzeňském kraji, schválilo základní rámec rozpočtu na rok 2007. Plánuje ho jako vyrovnaný s příjmy i výdaji 323 milionů korun. S dotacemi a rostoucími daňovými příjmy by se mělo město příští rok vyšplhat na 500 až 550 milionů Kč. Řekl to místostarosta Jan Vrána.
"V základním rámci jsou zahrnuty veškeré výdaje na chod, organizaci a investiční akce," dodal. Podle Vrány se každoročně pohybuje mezi 320 až 350 miliony korunami. Reálný rozpočet na konci roku pak vystoupá na 500 až 600 milionů Kč. Klatovy hospodaří trvale s přebytkovým rozpočtem kromě propadu v roce 2003, uhrazeným z přebytku minulých let.
Město tento týden získalo dlouhodobý mezinárodní rating Aa1, který mu na dva roky udělila pražská pobočka světově uznávané skupiny Moody’s. "Vyšší hodnocení v rámci ČR už dostat nemůžeme," řekl Vrána. Ratingová agentura ocenila minimální zadluženost města, schopnost splácet závazky, rozumné investice a ekonomickou perspektivu na základě rozpočtového výhledu do roku 2001. "Předložili jsme jim všechno. Od čísla bot starosty po poslední šroubek na technických službách," řekl s nadsázkou Vrána.
Hodnotitel ocenil, že dosavadní investiční aktivita města, která se pohybuje mezi 100 až 130 miliony ročně, směřuje do zkvalitňování technické infrastruktury. "Ročně vyprodukujeme zhruba 100 milionů korun volných prostředků na investice," uvedl místostarosta. Klatovy mají půjčky na obnovu čistírny, na stavby bytů a silnic. Město je bez problémů splácí, ročně 18 milionů korun. Splátky jsou plně hrazeny poplatky nebo nájemným.
Největší novodobá akce města, kanalizace, vodovody a silnice za 630 milionů korun, město dluhově nezatíží. Projekt Čisté město, budovaný v letech 2007 a 2008, nehradí město z rozpočtu, ale z cíleně vytvářených fondů, konkrétně Fondu Čisté město, kam dává peníze z vodného a stočného. Podobné fondy má na opravy bytů, rozvody vody a tepla.
Klatovy mají dluhovou službu, tedy poměr půjček a rozpočtových příjmů, 6,5 procenta. "Díky fondovému hospodaření nepotřebujeme úvěry," uvedl Vrána. Prioritou jsou školy, silnice a vodohospodářská infrastruktura.
Klatovy jsou s Domažlicemi jediná dvě města v Plzeňském kraji, které získaly dlouhodobé mezinárodní ekonomické vysvědčení. Domažlice obhájili v listopadu dlouhodobý rating Baa+. Loni v říjnu potvrdil rating po roce celý kraj. V dlouhodobém mezinárodním hodnocení má známku A-.
Plzeňský kraj má opět více obyvatel, na konci září v něm žilo 553.896 osob. Za prvních devět měsíců jich přibylo 2368. Je to téměř o 1000 obyvatel více než ve stejném období loni. Přestože se díky populačně silným ročníkům začalo rodit více dětí, region vděčí za nárůst počtu obyvatel především přistěhovalcům. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Region se stává oblíbeným místem pro cizince. Zatímco za první tři čtvrtletí loňského roku se do kraje přistěhovalo 1787 lidí ze zahraničí, letos už jich je o 644 více. Nejvíce, celkem 957 lidí, přišlo do regionu Ukrajinců, následovali je Slováci se 447 lidmi a Vietnamci, kterých bylo 411. Nejvíc Ukrajinců a Slováků přichází za prací.
Bez přistěhovalců by letos počet obyvatel Plzeňského kraje vzrostl jen nepatrně. Za tu dobu se v regionu narodilo jen o 32 dětí více, než kolik bylo zemřelých. Rodiči se čím dál častěji stávají nesezdané páry. Letos se těmto dvojicím narodilo zatím 1461 dětí, meziročně o 121 více. Celkem přibylo 4350 dětí.
Nejvíce obyvatel měl k poslednímu září okres Plzeň-město. Statistici tam napočítali o 393 osob více než v lednu a nyní tam žije na 163.152 lidí. Nejméně, 46.049 obyvatel, mělo Rokycansko, o 226 více než letos v lednu.
