Správa NP a CHKOŠ aktuálně ustupuje od vyznačování tzv. klidových území parku zákazovými tabulemi, jak bylo původně plánováno. Je to z toho důvodu, že klidová území přestanou od doby vydání nového Návštěvního řádu na jaře příštího roku v NPŠ de iure existovat. Klidová území vznikla roku 1995 jako ochranářská kompenzace při tehdejším zmenšení I.zón ochrany přírody. Klidová území se nalézají na území II. zón ochrany přírody v oblasti Železnorudska, Modravských slatí, Povydří, Vltavského luhu, Trojmezné a Smrčiny. II.zóny zaujímají plochu 55 885 ha, tedy 82% výměry NPŠ, z toho 8400 ha (15%) tvoří klidová území. Zákazovými tabulemi budou zároveň s vydáním nového Návštěvního řádu označeny jen I.zóny parku a další zvláště cenné oblasti přírody. „Nechceme návštěvníky Šumavy omezovat nad rámec zákona o ochraně přírody a krajiny,“ říká ředitel Správy František Krejčí. „A je nutno přiznat si, že tzv. klidová území byla vytvořena před více než deseti lety a po novele zákona o ochraně přírody a krajiny nebyla nijak transformována. Dnes je jejich statut anachronický.“ Prakticky to bude znamenat, že turisté nebudou moci státní hranici v NP a CHKOŠ volně překračovat jen v oblastech 1.zón a v dalších zvláště cenných územích, která budou do jarních měsíců specifikována na základě odborného vyhodnocení. Státní hranice, která měla být na Šumavě původně neprostupná na délce cca 50 km, bude nově zprůchodněna na délce cca 10 km v oblasti východně od Železné Rudy. Další možnosti prostupnosti dalších částí území NP a CHKOŠ budou společně se zástupci obcí, Klubu českých turistů a obou krajů hledány v rámci příprav nového Návštěvního řádu.
Nová úprava však nebude znamenat, že přírodně zvláště cenné oblasti přírody dnes ležící v klidových územích budou automaticky přístupné turistické veřejnosti. Jde zejména o bývalou státní přírodní rezervaci Modravské slatě, tedy dosavadní klidové území rozkládající se mezi Poledníkem a Černou horou v katastru obcí Srní, Modrava a Kvilda, a o horské hřebeny v okolí Trojmezné, Plechého a Smrčiny. Na bavorské straně území Modravských slatí odpovídá jádrová oblast Národního parku Bavorský les mezi horou Velký Roklan a Luzný, která je sezónně přístupná po cestách až na státní hranici. Česká nepřístupná část tedy vytváří ochranné pásmo pro vzácné druhy živočichů a rostlin. V CHKO Šumava jsou zvláště cenné oblasti soustředěny v Královském Hvozdu mezi Ostrým a Jezerní horou, kde je ze zákona zakázán vstup do Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero a omezen vstup do Přírodní památky Královský Hvozd. Další zvláště chráněná oblast se nalézá na pravém břehu Lipna v katastru obce Sv.Tomáš. Tyto oblasti zůstanou nadále turistům mimo značené cesty nepřístupné. Hraniční chodník zůstane nadále přístupný z bavorské nebo rakouské strany, ale nebude z něj možno v délce cca 40 km státní hranice přejít do Národního parku nebo Chráněné oblasti Šumava. Z tohoto důvodu bude na 16 hraničních přechodech od Svaté Kateřiny po Přední Výtoň (včetně dvou nově otevíraných turistických přechodů Bučina – Knížecí Pláně a Žďárek – Světlé Hory) instalováno 16 informačních tabulí, které budou informovat o tom, kde státní hranice je či není směrem do Národního parku a CHKO Šumava prostupná.
Ve II.zónách Národního parku Šumava a na většině území Chráněné krajinné oblasti Šumava bude možno státní hranici překračovat kdekoli, i mimo značené turistické cesty. Úprava v Národním parku Šumava a Národním parku Bavorský les po Schengenu bude hlavním tématem setkání ředitelů obou národních parků 3.12.2007.
