Odborná konference s názvem Quo vadis, vzdělávání Plzeňského kraje? se uskutečnila 26. listopadu na Krajském úřadě Plzeňského kraje v Plzni. Tématem letošního ročníku byly „Kompetence pro život“ a související otázky.
Co se učit dnes, abychom rozuměli světu i za 20 let, které kompetence máme rozvíjet, abychom si jako jednotlivci i společnost v následujících letech zachovali alespoň stávající životní úroveň či co trénovat, abychom byli potřebnými členy společnosti a poptáváni trhem práce - to byly některé z klíčových otázek, na něž se přítomní přednášející snažili nastínit odpovědi. Konference se konala v rámci Týdne vzdělávání dospělých 2013 pod záštitou Jiřího Stručka, náměstka hejtmana pro oblasti školství, mládeže a sportu Plzeňského kraje.
S příspěvky vystoupilo celkem devět řečníků – zástupci vzdělávacích organizací, vysokých škol, úřadů, podniků apod. - se zajímavými tématy z oblasti celoživotního vzdělávání, zaměstnanosti, kvality vzdělávání v podnicích a dalších.
S příspěvkem na téma Vzdělávání dospělých v ČR vystoupil viceprezident Asociace institucí vzdělávání dospělých (AIVD) ČR Tomáš Langer. Jako jeden z cílů AIVD zdůraznil zvýšení odborné a pedgogické způsobilosti lektorů, konzultantů, učitelů a metodických pracovníků působících ve sféře dalšího vzdělávání. „Je nutné vytvořit standardy s cílem zapojit je do Národní soustavy kvalifikací a tuto kvalifikaci vyžadovat jako jednu z podmínek pro přístup ke zdrojům z veřejných rozpočtů,“ uvedl Langer.
O podpoře odborného vzdělávání v Plzeňském kraji promluvila Jaroslava Havlíčková, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu Plzeňského kraje. Zmínila například řemeslné a technické soutěže pro žáky SŠ ’Řemeslo má zlaté dno’, ’Technika má zlaté dno’, Technickou olympiádu Plzeňského kraje a další.
Hlavní výsledky mezinárodního výzkumu vědomostí a dovedností poté přiblížila Jana Straková, Národní koordinátorka mezinárodního výzkumu vědomostí a dovedností dospělých OECD PIAAC. Tento výzkum se zaměřil na čtenářskou a numerickou gramotnost a IT dovednosti respondentů ve věku 16-65 let. „Relativně špatné výsledky jsme zaznamenali u lidí mezi 35-50 lety, relativně dobré naopak mezi vysokoškoláky,“ zhodnotila Straková.
O aktuálním stavu národní soustavy kvalifikací a reflexi potřeb trhu práce přednesla příspěvek Klára Bezděková z oddělení dalšího vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zmínila některé standardní problémy, např. nedostatek kvalifikovaných pracovníků v technických oborech a malý zájem dospělých o další vzdělávání, ale i pozitivní trendy, jako mnoho vzdělávacích příležitostí zprostředkovaných ESF. S prezentací na téma Kompetentní absolvent jako kritérium kvality vzdělávání poté navázal František Ježek ze Západočeské univerzity v Plzni, řešitel významných projektů a člen expertních týmů MŠMT.
Kompetence pro trh práce a jejich současnost a budoucnost představila Eva Síkorová z oddělení poradenství a dalšího vzdělávání generálního ředitelství Úřadu práce ČR. „Mezi nejpoptávanější pracovní místa v ČR patří kováři, nástrojáři, slévači, svářeči, ale i řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají,“ vyjmenovala Síkorová. „S maturitou či VŠ jsou pak nejžádanější absolventi IT oborů, pracovníci v pojišťovnictví, finančních službách, obchodní zástupci a nákupčí,“ dodala Síkorová.
Prezentaci na téma Co nás stojí nekvalita ve vzdělávání dospělých? přednesla Jana Brabcová, viceprezidentka a koordinátorka krajského zastoupení AIVD ČR, jednatelka Grafia, s.r.o. Upozornila na trend, že pokud je cena kurzu nízká či dokonce kurz zdarma, je ochota akceptovat nekvalitu vysoká. „Je však důležité si uvědomit, že kvalita se vždy vztahuje k naplnění očekávaných cílů,“ řekla Brabcová.
O pohled z druhé strany – kompetence očima zaměstnavatele se v závěru konference s posluchači podělili Zdeněk Šádek, vedoucí trenér komerčních kompetencí a HR Plzeňského Prazdroje a. s. a Markéta Králová, vedoucí HR a interní komunikace společnosti BOHEMIA SEKT. Představili Vzdělávací principy a kompetenční modely a jejich vazbu na systém vzdělávání v jejich společnosti.
Akce byla určena školám všech stupňů, úřadům, soukromým vzdělávacím institucím, personalistům, ředitelům podniků a institucí, neziskovým společnostem a dalším hráčům na trhu vzdělávání Plzeňského kraje.
