Přes čtyři sta kostelů je v plzeňské diecézi a na jejich uvedení do dobrého technického stavu by byly třeba 2 miliardy korun. Pět procent kostelů je v troskách a 11 procent v havarijním stavu. Postupně se ale daří každý z objektů alespoň zabezpečit proti dalšímu chátrání. Církev některé objekty v rámci reformy diecéze opustí a hledá pro ně využití.
Stavební oddělení plzeňského Biskupství se stará o zhruba 600 objektů z toho 443 jsou kostely. Převzalo je po roce 1989 ve velmi zanedbaném a často katastrofálním stavu. Podle vedoucího stavebního oddělení Biskupství Plzeň Václava Maršíka je po důkladném zmapování 5 procent kostelů zřícených a v troskách, 11 procent v havarijním stavu, 32 procent ve špatném technickém stavu, 38 procent po částečné rekonstrukci nebo v dobrém stavu a jen 14 procent kostelů je po celkové rekonstrukci. Vnitřní dluh u kostelů je přes dvě miliardy korun.
Ročně jde ale na údržbu a opravy církevních objektů zhruba 20 milionů korun. Z toho částkou 1,2 milionu přispívá ministerstvo kultury a další peníze je třeba shánět. Jdou z různých programů na záchranu architektonických památek nebo kulturního dědictví. Důležité jsou i dary od sponzorů, z různých evropských fondů nebo od obcí a měst. Podařilo se tak zachránit například poutní kostel v Nicově, kostel v Chyších nebo Františkánský klášter v Plzni.
Připravovaná územně správní reforma diecéze přinese snížení počtu potřebných objektů. Církev plánuje tři způsoby využití, kdy v první skupině zůstanou objekty v nově vzniklých centrech u farností denně využívané pro církevní účely. Další kostely by církev využívala jen při zvláštních příležitostech a jinak by je bylo možné poskytnout pro kulturní aktivity veřejnosti. Ve třetí skupině jsou pak podle generálního vikáře Adriána Zemka kostely a objekty, které církev zcela opustí. Pro ně se snaží najít počestné světské využití.
V plzeňské diecézi se k římsko-katolickému vyznání hlásí 18 procent z necelých 820 tisíc obyvatel. Jen necelé jedno a půl procenta věřících pak pravidelně navštěvuje bohoslužby v kostelech.
