Výrazně méně smogu a kouře zažili letos v zimě obyvatelé i turisté v šumavském centru Kašperské Hory. Zajistila to nová kotelna na biomasu, která po desítkách let nahradila několik uhelných zdrojů. Po prvotních smíšených reakcích obyvatel je jasné, že tento krok přitáhl do města, kde se navíc koncem roku otevřel lyžařský areál, výrazně více turistů než v předchozích letech. Navíc cena tepla z nového zdroje, 300 korun za gigajoule, je jedna z nejlevnějších v kraji.
"Chceme ji dlouhodobě udržet, ale bude záležet na cenách nakupované štěpky i elektřiny," řekla starostka Alena Balounová. Podle ní byla stavba kotelny prvním výrazným krokem ke zatraktivnění města. Problémy s přízemním kouřem, které nejvíce zažívalo při inverzích, už pominuly.
Čtyřmegawattová kotelny, které začala pracovat loni v září a nyní jí teprve končí zkušební provoz, přišla na 82 milionů korun, za další čtyři miliony ještě nakoupí město jeřáb. Ke stavbě patří šest kilometrů teplovodů. Na čtyři pětiny sumy získaly Kašperské Hory výjimečnou státní dotaci, zbytek řešily úvěrem spláceným z prodeje tepla. Dodává ho do 108 objektů, zejména bytových domů a škol. Kotelna má ještě dostatek volných kapacit a mohou se na ni připojit všichni lidé, kteří dosud topí uhlím a dřevem.
Firma nakupuje zhruba 90 procent štěpky od jednoho dodavatele. Zbytek dováží z městské pily. "Do budoucna zvýšíme tento podíl na třetinu," uvedla starostka. Město má 6100 hektarů vlastních lesů. Z nich je ale 4600 hektarů v Národním parku Šumava, odkud se nesmí dřevo svážet, nebo hodně vzdálených.
Majitelé penzionů věří, že se informace o čistém životním prostředí rozkřiknou, a turistů začne jezdit už letos výrazně více. Ve městě je zhruba 900 lůžek, z toho více než polovina v penzionech. "Do nového skiareálu jezdí sice hodně lidí. Ty si ale sváží i odváží provozovatelé vleků z Českých Budějovic, Plzně a Klatov," uvedla starostka. Tito návštěvníci jezdí do Kašperských Hor pouze na den a občerstvení mají přímo na svahu.
