Kotle na spalování obilí zažívají od loňského jara obrovský boom poptávky, hlavně ze strany rolníků a škol. Důvodem jsou jednak přebytky obilí, jeho nízké ceny, ale hlavně fakt, že teplo vyrobené z ovsa, pšenice, ječmene i žita je zhruba stejně drahé jako z uhlí a o polovinu levnější než z plynu.
Na semináři o využití zemědělských plodin k produkci tepla a energie na krajském úřadu to před stovkou farmářů řekl Jiří Hlávka, obchodní manažer a.s. Verner z Červeného Kostelce, která vyrábí ročně přes 2000 kotlů na spalování 25 druhů biomasy.
"Pětinu loňské výroby představovaly automatické kotle na obilí. Letos jsme vyprodáni do června a celou produkci by mohly tvořit tyto kotle," uvedl Hlávka. Podle firmy, která má už tři roky mezinárodně certifikované zařízení, první v Evropě, jsou nyní v ČR kotlů na biomasu pouze stovky kusů. Český trh by jich vstřebal desítky tisíc ročně - zejména menších o výkonu sedm až 50 kW, ale firma prodává až 2,5megawattové.
Soustavy kotlů mohou vytápět menší města do 5000 obyvatel. Ve Žluticích na Karlovarsku pracuje už pátou sezonu soustava čtyř kotlů o výkonu devět megawattů.
Cena metrického centu obilí je 100 až 130 korun, u uhlí se pohybuje mezi 150 až 220 korunami.Popela je minimálně, nekouří to, vůně je tam jako v pekárně, dodal.
Krajský radní Jiří Kalista řekl, že zemědělcům začnou od roku 2009 klesat přímé platby na obilí a měli by se co nejrychleji přeorientovat na produkci rostlin pro energetické využití, které EU bude nadále výrazně podporovat. "Pokud skončí přímé platby, skončí obilí," řekl Novák. Až se otevře EU světovému trhu, stejně Evropu zahltí vývozci z Brazílie, Indie a Argentiny.
Farmáři se rozčilovali nad tím, že stát dříve podporoval topení na plyn a elektřinu, na což nyní doplácejí. Alena Zemanová z odboru životního prostředí uvedla, že Státní fond životního prostředí tyto projekty nadále podporuje. Od roku 2008 půjdou peníze z Evropského fondu rozvoje venkova. "Napojíme zemědělce a obce a dáme jim informace o programech," dodala.
