Nová studie, kterou nechala vypracovat ekologická organizace Arnika, potvrdila nutnost posoudit komplexně rizika, která plynou z bývalého skladu pesticidů v Klatovech-Lubech. Objekt získala v restituci rodina Rychtaříkových, stavba těsně sousedící s jejich rodinným domem dodnes obsahuje zbytky řady nebezpečných pesticidů. Rodina už léta neúspěšně usiluje odstranění ekologické zátěže. Novou studii ekologové předali představitelům Plzeňského kraje, řekl předseda Arniky Jindřich Petrlík.
Studie shrnuje dosavadní poznatky o kontaminaci objektu. Dospěla k závěru, že je nutné nejen posoudit rizika plynoucí z této zátěže, ale že je také třeba zvážit vliv případných povodní, jarní přívalové vody a bahna splachovaného z polí na další šíření kontaminace. Zároveň je nutné nechat vypracovat podrobnou studii, která posoudí přesně míru znečištění a podle ní navrhne způsob dekontaminace.
Krajský radní pro životní prostředí Boris Kreuzberg ekology i majitele skladu Václava Rychtaříka ujistil, že kraj uvolní peníze na vypracování právě takové podrobné studie. Ta mimo jiné zjistí, jak hluboko do stavby pesticidy pronikly a zda postačí při dekontaminaci například jen oškrábat omítky a odtěžit zeminu, nebo jestli je zamoření tak vážné, že bude třeba zbourat celý objekt. "Náklady na vypracování studie jsou několik set tisíc korun," uvedl Kreuzberg. Podle platných postupů nemůže kraj sám studii zadat, musí to udělat klatovská radnice. Podle Kreuzberga nastal po letech průlom v situaci, neboť až dosud úřady spíše popíraly závažnost zátěže.
V omítkách, půdě či v podpovrchových vodách v okolí skladu prokázaly dřívější testy již delší dobu zakázané pesticidy DDT a lindan a od roku 2005 zakázaný atrazin. DDT a lindan potvrdily rozbory i v těle ryb v nedalekém Drnovém potoce.
Studie, která za krajské peníze vznikne, poslouží jako základ pro žádost o peníze na dekontaminaci objektu z EU. Hrubý odhad nákladů je až 30 milionů korun. Kraj sám nemá takové prostředky k dispozici. Podle Kreuzberga si hejtmanství nechalo před dvěma roky vypracovat seznam ekologických zátěží v regionu. Zjistilo se jich na 470, z toho 10 procent je závažných. Náklady na likvidaci všech zátěží se odhadují na dvě miliardy korun.
Arnika se případem rodiny Rychtaříkových zabývá od roku 2003 a od té doby zadala rozbory 24 vzorků. "Což představuje celou řadu analýz na několik desítek látek a náklady 150.000 až 200.000 korun. Šlo o vzorky omítek a smetků z podlahy v objektu, vzorky půdy z okolí skladu, vzorky ryb, vody v nedalekém potoce i vzorky vajec od slepic chovaných rodinou Rychtaříkových," vyjmenoval Petrlík. Kromě nové studie předal Kreuzbergovi také petiční listiny. Za Klatovy bez DDT se v nich podepsalo 823 lidí.
Pesticidy se používaly například k moření semen na ochranu před půdním hmyzem nebo k ošetřování obilí. Chemikálie mají nepříznivý vliv na zdraví lidí, mohou způsobit poškození nervové soustavy, narušení hormonálního systému, poškozovat játra, ledviny a štítnou žlázu, při dlouhodobém působení mohou zapříčinit rakovinu či poškodit reprodukční systém.
Ačkoliv znečištění rodina Rychtaříkových nezpůsobila, už 13 let neúspěšně bojuje u různých institucí za odstranění zátěže. V objektu začal bývalý státní Agrochemický podnik skladovat a připravovat pesticidy před 40 lety. O zamoření restituovaného majetku se Rychtaříkovi dozvěděli, když chtěli objekt pronajmout. Manželé se začali domáhat dekontaminace, soudy se ale dlouho táhly. Nepomohly žádosti na ministerstvech, u prezidenta ani ombudsmana.
