Na území Plzně klesá počet krytů civilní ochrany. Stále více majitelů těchto objektů totiž žádá o rekolaudaci neboli o to, aby směli kryty využívat jako nebytové prostory. Úřady většinou změnu povolí, v krytech tak vznikají různé provozovny, kluby, sklady či sklepy. Žádostem nahrává i fakt, že na investice nebo na proplacení náhrady nákladů za údržby krytů nejsou peníze.
"Primárně souhlasíme s tím, aby se k rekolaudaci dávaly kryty, které nemají hodnotu, jsou technicky zastaralé," řekl Petr Liška, vedoucí odboru krizového řízení plzeňského magistrátu. Podle něj je v Plzni zhruba stovka krytů, která pojme asi deset procent obyvatel. Počet zařízení se ale postupně snižuje.
Podobný trend se prosazuje údajně v celé republice, je veden snahou státu ušetřit. Provozovatelům krytů totiž přísluší náhrada za vynaložené náklady na zajištění a údržbu zařízení. Protože ale nejsou peníze, tlačí stát na to, aby kryty přestaly existovat, byly vyňaty z "plánu ukrytí" a zůstaly pouze jen jako potenciální improvizované úkryty.
Majitelům objektů, kteří o rekolaudaci žádají, povolují orgány často i drobné stavební úpravy. "Například v základní škole Chválenická v Plzni vznikl v prostorách určených pro kryt školní klub. Naproti tomu jsou ale kryty, jež samozřejmě zůstanou zachované, protože mohou sloužit i jako depozitum například zdravotnického materiálu a podobně," dodal Liška. V této souvislosti zmínil prostory pod plzeňskou fakultní nemocnicí.
