Nyní, bezprostředně po vrcholu jarního rojení kůrovců ve většině poloh Šumavy, provedli odpovědní pracovníci Správy NP a CHKO Šumava další odhad vývoje kůrovcové situace v našem největším národním parku.
Určovat přesně současný vývoj situace by skutečně bylo pověstným „věštěním z křišťálové koule“. Na rozvoj podkorního hmyzu má totiž kromě člověkem ovlivnitelných faktorů vliv i řada dalších, které nelze ani ovlivnit, ani dopředu přesně stanovit.
Jedním z těchto vlivů je například počasí. "Při velmi teplém a suchém průběhu jara a léta dojde totiž k mnohem rychlejšímu a úspěšnějšímu vývoji lýkožrouta smrkového pod kůrou napadených smrků. Naopak, kdyby celé léto bylo chladné a deštivé, vývoj kůrovců bude do značné míry zpomalen," říká P.Kahuda z Národního parku Šumava. Dalšími důvody, proč nelze prognózovat přesněji mohou podle něj být predátoři, parazité a další faktory, ovlivňující úspěšnost rozmnožování kůrovců v přírodním prostředí.
Přes všechna zmíněná úskalí se správcům NP Šumava podařilo poměrně přesně odhadnout množství napadených stromů v předchozím roce. V roce 2008 došlo k napadení cca 240 tis. m3 smrků, z tohoto množství bylo zhruba 120 tis. m3 zpracováno a cca 120 tis. zůstalo bez zpracování v území se samovolným vývojem.
V letošním roce je odhadovaný vývoj následující: zhruba 130 tis. m3 napadených stromů ke zpracování (k tomu je nutno připočítat lapáky) a asi 100 tis. m3 v územích bez zásahu proti kůrovcům. "Celkové předpokládané množství kůrovcem napadených smrků je tedy zhruba stejné, jako bylo v roce předchozím. Přesto, že odhady na letošek jsou poměrně vysoké, nejedná se o údaje historicky nejvyšší. Nejvyšší zpracované množství kůrovcem napadené hmoty bylo zaznamenáno v roce 1996 – 187 tis. m3 (viz úvodní tabulka). Ve stejném roce byl zaznamenán nárůst kůrovcových souší," konstatuje Kahuda.
Výrazný rozdíl ve srovnání letošního a předchozího roku je v posunu směrem k těm lesním porostům, kde se budou napadené stromy těžebně zpracovávat. Tyto lesní porosty se v současnosti rozkládají na zhruba ¾ NP Šumava a zpracování v nich probíhá co nejšetrněji moderními technologiemi tak, aby nedocházelo k poškozování přírodního prostředí NP a aby bylo zároveň v maximální možné míře zabráněno šíření kůrovce za hranice národního parku.
"I přes tyto odhady zůstane i letos NP Šumava MOŘEM ZELENÝCH LESŮ, neboť očekáváme, že se kůrovec pokusí ovlivnit celkem cca 1% plochy lesů NP. Proto není třeba se obávat náš národní park navštěvovat z důvodu poznávání přírody či relaxace," uzavírá Kahuda.
