V Českých Žlebech se sešli univerzitní profesoři, vědci a ekonomové, kteří jsou členy Ekonomické komise Odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd. Na svém dvoudenním jednání podpořili současné vedení Národního parku Šumava a vyzvali ho k urychlenému řešení kůrovcové kalamity.
Urychlené přikročení k aktivitám, které maximálně zamezí dalšímu rozšíření kůrovce, zabránění zvyšování další újmy na společenských funkcích lesů Národního parku Šumava a vypracování Zákona o národním parku Šumava, který by měl být postavený na konsensu co největšího množství zainteresovaných stran - taková jsou doporučení z jednání Ekonomické komise odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd.
„Důležité slovo by při tvorbě zákona měly mít obce, protože těch se to týká nejvíce. Lidí, kteří na Šumavě žijí, kteří ji mají jako své životní prostředí. Určitě by se nemělo jednat o rozhodnutí - o nich, bez nich,“ uvedl profesor Luděk Šišák, z Fakulty lesnické a dřevařské, České zemědělské univerzity v Praze, jeden z přednášejících na jednání komise.
Toho se zúčastnilo 28 odborníků z obou lesnických fakult České republiky, ale také ze zahraničí, nebo pracovníků Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a Ministerstva zemědělství ČR.
„Když byl tvořen NPŠ, předpokládal jsem, že náhradou pro společnost za odnětí produkční funkce lesa v hodnotách řádu miliard Kč budou za tuto společenskou újmu o to více zvýšeny společenské hodnoty plněním jiných funkcí lesa. Protože jsou však lesní porosty devastovány kůrovcem, dochází k redukci plnění mimoprodukčních funkcí lesa a k výraznému snížení i jejich společenských hodnot. Pro společnost v ČR došlo na Šumavě jednoznačně k vysoké hodnotové ztrátě,“ bilancuje prof. Šišák, předseda ekonomické komise.
Podle účastníků došlo v souvislosti s kůrovcovou kalamitou, která Šumavu zasáhla, k narušení řady funkcí lesa. Komise řešila, jak velké jsou tyto dopady a přijala některá doporučení pro Správu Národního parku Šumava. Součástí jednání byla i exkurze v šumavských lesích.
„Národní park Šumava dostal před 20 lety do vínku rozsáhlé a hluboké lesy, ekologicky na velice dobré úrovni. Tyto lesy plnily řadu funkcí, nejen produkčních, ale hlavně mimoprodukčních. Na druhé straně to byly lesy kulturní, umělé a člověkem vytvořené a sloužící k jeho obživě. S těmito lesy je nutné zacházet racionálním způsobem. To se ale nestalo a proto dnes na Šumavě došlo k rozkladu horního stromového patra. Tento rozklad blokuje přeměnu na původní les,“ uvedl Šišák. To všechno podle něj způsobil člověk.
„Namnožením kůrovce a jeho přesunem do dalších částí NPŠ mimo I. zóny a mimo NPŠ je ničeno horní stromové patro, což podstatně zhoršuje podstatné funkce lesa v národním parku (např. funkce vodohospodářské, půdoochranné, zdravotně-hygienické - tj. zejména rekreační, produkce a sběru lesních plodin, klimatické - vázání uhlíku, a další). S tím se zhoršuje kvalita životního prostředí obyvatel a uživatelů daných částí krajiny i mimo NPŠ, doplňuje svého kolegu Prof. Karel Pulkrab, rovněž z České zemědělské university v Praze.
„Prvoplánově k tomu nedošlo působením kůrovce, to je až druhotné. Prvotně k němu došlo působením konkrétních osob a konkrétních institucí, které by za svá rozhodnutí měly být zodpovědné. Jde o škody, které se v řádech rovnají miliardám korun. K újmám a poškozením došli i podnikatelé a místní obyvatelé,“ uzavírá Šišák.
