Odhalení busty jednoho z plzeňských rodáků se dočkali potomci i obdivovatelé hudebního skladatele a dramaturga Václava Trojana. Slavnostního aktu se vedle představitelů města, rodinných příslušníků a pozvaných hostů zúčastnil také kytarista Lubomír Brabec, který jako jeden z prvních přišel s nápadem připomenout Plzni tohoto umělce.
Letos, 24. dubna, jsme oslavili 103. výročí narození Václava Trojana. Podle náměstkyně primátora Marcely Krejsové byla Mlýnská strouha tím nejpřirozenějším místem, kam se hodilo památku na tohoto umělce umístit: „Trojanův rodný dům stál na Královském nábřeží, v místech dnešních Šafaříkových sadů. Rameno řeky Radbuzy, které protékalo kolem, bylo zasypáno, dům zbořen. Symbolicky proto busta stojí před zbytkem městských hradeb, které připomínají doby dávno minulé.“
Autory Trojanovy busty zhotovené z umělého kamene je kolektiv učitelů sochařského oddělení Soukromé střední uměleckoprůmyslové školy Zámeček vedený plzeňským výtvarníkem a restaurátorem ak. mal. Jaroslavem Šindelářem. Jedná se o realistické ztvárnění hlavy Václava Trojana v klobouku a části poprsí v mírně nadživotní velikosti. Busta stojí na betonovém, 170 cm vysokém, podstavci (dříku) kruhového průřezu. Je umístěna v zadní části Mlýnské strouhy.
Václav Trojan strávil v Plzni pouhé dva roky. Jeho jméno a skladatelská tvorba jsou spjaty se jménem jiného slavného plzeňského rodáka, Jiřího Trnky. V jeho loutkovém studiu v Praze po válce pracoval jako hudební dramaturg, později také jako skladatel. Mezi skvosty jeho díla patří hudba k filmům Špalíček (1946), Císařův slavík (1948), Bajaja (1950), Staré pověsti české (1952), Osudy dobrého vojáka Švejka (1954) a Sen noci svatojánské (1959). Kromě hudby k animovaným filmům komponoval také hudbu
pro díla dramatická, např. Zlý jelen, Strakonický dudák. Je také autorem dětské opery Kolotoč, hry se zpěvy Marjánka, matka pluku nebo hudební básně na lidové motivy Zlatá brána, která byla podkladem pro jevištní zpracování folklórních scén.
