Lidé v Plzeňském kraji internet domů nechtějí

Hlavním důvodem, proč si lidé v Plzeňském kraji nepořizují internet do domácností, není jen finanční náročnost. Lidé pro něj doma nejčastěji nevidí žádné smysluplné využití, stačí jim, že ho mohou používat v práci, nebo je naprosto nezajímá. Podobné výsledky přinesl také v dalších pěti krajích průzkum společnosti STEM/MARK, který si objednaly krajské úřady.

Cílená propagace v Plzni

Hlavním důvodem, proč si lidé v Plzeňském kraji nepořizují internet do domácností, není jen finanční náročnost. Lidé pro něj doma nejčastěji nevidí žádné smysluplné využití, stačí jim, že ho mohou používat v práci, nebo je naprosto nezajímá. Podobné výsledky přinesl také v dalších pěti krajích průzkum společnosti STEM/MARK, který si objednaly krajské úřady. Průzkum měl zjišťovat počítačovou gramotnost lidí i úředníků a jejich ochotu nové formy komunikace využívat, řekl novinářům ředitel společnosti STEM/MARK Jan Tuček.
Do průzkumu se kromě Plzeňského kraje zapojila také Praha a kraje Vysočina, Středočeský, Olomoucký a Královéhradecký. "Plzeňský kraj patří mezi průměrné kraje z těch sledovaných, všechny sledované jsou nadprůměrné v porovnání s ostatními," řekl Tuček.
V Plzeňském kraji využívá internet nebo elektronickou poštu celkem 66 procent lidí, ze šesti sledovaných krajů nejvíc po Praze. Domácí internet kvůli ceně odmítá 40 procent lidí, 47 procentům připadá pro domácnosti bezdůvodný. Asi třetina občanů si ho nepořizuje z principu, aby nepodlehli trendům, 37 procent respondentů naprosto nezajímá. Jen asi desetina lidí se nemůže v bydlišti k internetu připojit.
Zatímco pro vlastní potřeby lidé internet spíše využívají, pro komunikaci s úřady a získávání informací o úřadech stále volí jiné formy. Například v Plzeňském kraji podle průzkumu 77 procent lidí rozhodně nebo spíše nedává přednost elektronické komunikaci, 79 procent lidí ale věří, že jim elektronizace zjednoduší jednání s úřady.
Informace o činnosti úřadů mají lidé v Plzeňském kraji nejčastěji z médií, téměř polovina je získá osobním kontaktem, třetina je hledá na internetu a jen devět procent se je snaží zjistit e-mailem. Častěji než na internetu je hledají u rodiny nebo na vývěskách. Stránky plzeňského krajského úřadu nezná 65 procent lidí, dvě procenta je navštěvují opakovaně. Například v Olomouckém kraji nezná krajský web jen 47 procent respondentů. Stránky obecních a městských úřadů v Plzeňském kraji nezná 37 procent lidí, v Královéhradeckém 19 procent. S městskými a obecními úřady komunikuje v Plzeňském kraji osobně 85 procent lidí, jen čtyři procenta elektronicky.
Polovina úředníků v Plzeňském kraji je počítačově gramotná, to znamená, že ovládají internet, textový a tabulkový editor a orientují se v oblasti informačních technologií. Ze šesti sledovaných regionů je na tom lépe jen Praha, kde průzkum označil za počítačově gramotné 52 procent úředníků. Průzkum také ukázal, že zatímco úředníci jsou ochotni používat internet a e-maily ke komunikaci mezi sebou, při kontaktu s občany už tolik ne.
Názorným příkladem neochoty lidí komunikovat e-mailem je podle krajského radního Jiřího Kalisty například podávání žádostí do krajského programu obnovy venkova. "Ze 400 žádostí, které kraj obdržel, jich bylo jen šest posláno elektronicky, ale všech šest starostů se ještě telefonicky ujistilo, zda jsme žádost dostali," řekl radní.


The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ARCHIV ZPRÁV
st 18.04.2007 07:22



0 +
 
ČNSO studio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka