Drážní inspekce zaznamenala v roce 2008 opět vysoký počet nehod na železničních přejezdech. V uplynulém roce došlo celkem ke 247 střetnutím, při kterých zemřelo 43 osob a dalších 127 osob bylo zraněno. Počet nehod oproti roku 2007 sice o 4 % klesl, došlo však k navýšení počtu usmrcených osob o 39 % a počtu zraněných osob o 9 %. V průměru připadá jeden mrtvý na šest střetnutí a v drtivé většině případů je odpovědnost na straně účastníků silničního provozu.
Mezi nejčastěji zjištěné přestupky na přejezdech patří nerespektování výstražného světelného zařízení a přejíždění a přecházení přes přejezd těsně před přijíždějícím vlakem. Ještě častější pak bývá nedodržování nejvyšší povolené rychlosti jízdy přes železniční přejezd i o desítky km.h-1.
Ve snaze snížit počet mrtvých na železničních přejezdech alespoň na hranici údajů z roku 2002, ve kterém na přejezdech zemřelo 24 osob a jeden mrtvý připadal na deset střetnutí, Drážní inspekce v dubnu a květnu loňského roku připravila společnou preventivní akci s Policií ČR. Drážní inspekce vytipovala několik desítek přejezdů, kde nejčastěji dochází k nehodám, a policie na základě těchto podkladů a vlastních analýz vybrala 36 přejezdů, kde monitorovala chování řidičů. Při kontrole zjistila celkem 145 přestupků, což představuje pochybení přibližně každého desátého řidiče. V 99 případech se jednalo o překročení nejvyšší povolené rychlosti a ve 46 případech o nezastavení před značkou „Stůj, dej přednost v jízdě!“ nebo předjíždění na přejezdu. Celkem 135 přestupků bylo vyřízeno na místě uložením pokuty, jejíž celková výše dosáhla částky 137.500 Kč.
Celkem je v naší republice zhruba devět tisíc železničních přejezdů. Loni se více než polovina všech nehod odehrála na přejezdech vybavených světelným signalizačním zařízením, na kterých zahynula také více než polovina všech osob. Vzhledem k tomu, že těchto přejezdů je pouze čtvrtina z celkového počtu, to jen dále potvrzuje fakt, že kmitající červená světla jsou leckdy řidiči motorových vozidel brána na lehkou váhu. Účastníci silničního provozu totiž často vjíždějí na koleje ještě bezprostředně poté, když výstražná světla začnou blikat. První automobil většinou koleje přejede, jeho následovníci však již takové štěstí většinou nemívají. Řidiči se také pokoušejí přejet přejezd ihned po průjezdu vlaku i přes to, že červená výstražná světla stále blikají. Neuvědomují si ale, že ve velmi krátkém časovém sledu může po stejné nebo druhé koleji přijíždět další vlak a vjedou přímo před něj.
Železniční přejezdy a nehody dle způsobu jejich zabezpečení v roce 2008
K největšímu počtu nehod na přejezdech v roce 2008 došlo ve Středočeském kraji, nejnižší počet Drážní inspekce eviduje v katastru Hlavního města Prahy.
V souvislosti s vědomým porušování zákona ze strany účastníků silničního provozu je zřejmé, že instalace drahých zabezpečovacích zařízení na přejezdech nemůže vyřešit tragickou bilanci nehodovosti. Blikající výstražné světelné zařízení lze totiž přirovnat k červenému signálu na křižovatce a v obou případech je řidič povinen zastavit. Zatímco projetí křižovatky na červenou bez zranění je však poměrně časté, nerespektování výstrahy na přejezdu končí velmi často tragicky. Ani sebelepší automobil nemá šanci odolat nárazníkům velmi těžkého rozjetého vlaku. A strojvedoucí nemůže nehodě zabránit, neboť k úplnému zastavení vlakové soupravy je leckdy potřeba vzdálenosti až jednoho kilometru! Právě z toho důvodu má vlak na přejezdu vždy přednost před automobilem.
V žádném případě však nelze železniční přejezd považovat za nebezpečné místo. Každý přejezd v České republice je vybudován v souladu s příslušnými zákony, vyhláškami a normami. Pokud by řidiči automobilů ve všech bodech respektovali zákon o provozu na pozemních komunikacích, nemusely by ročně u nás umírat desítky lidí.
Mezi nejvážnější nehody na železničních přejezdech v roce 2008 patří střetnutí osobního vlaku s kamionem z úterý 8. července na železničním přejezdu s výstražnými kříži a značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ mezi Velkým Rybníkem a Hroznětínem na Karlovarsku. Vlak po střetu vykolejil, svému zranění po převozu do nemocnice podlehl strojvedoucí, těžce zraněn byl řidič kamionu a lehké zranění utrpěli také tři cestující ve vlaku. Škoda dosáhla téměř 2 milionů korun. Tragicky 15. listopadu skončila také nehoda na přejezdu se světelnou signalizací mezi Hlízovem a Kolínem, kde se střetnul rychlík s nákladním autem Tatra 815 a vykolejil. Zranění na místě podlehl řidič automobilu a lehce zraněn byl také strojvedoucí vlaku. Výše škody byla odhadnuta na 1,7 milionu korun. Vážnými následky mohla skončit ale rovněž nehoda v obci Otice-Rybníček na Opavsku, kde se ve středu 17. prosince srazil osobní vlak s nákladním automobilem. Při nehodě na přejezdu s výstražnými kříži bylo lehce zraněno 12 cestujících ve vlaku a škoda dosáhla půl milionu korun.
Velmi vysokou škodu přes 14 milionů korun a zranění strojvedoucího si 14. května vyžádalo střetnutí nákladního vlaku s kamionem převážejícím osobní automobily na přejezdu se světly bez závor u Netřeby na Mělnicku. Lokomotiva sjela z kolejí na pole a mimo trať skončily také dva prázdné cisternové vozy. Kamion však sehrál hlavní úlohu také v pondělí 2. června na přejezdu se světly bez závor v Bezděčíně na Mladoboleslavsku. Při nehodě byl těžce zraněn řidič kamionu, nehodu nepřežili dva jeho spolujezdci a lehká zranění utrpěli strojvedoucí vykolejeného vlaku a dva cestující ve vlaku, přičemž škoda převýšila 5,5 milionu korun.
Hazard se ve stejném regionu stal málem osudným také řidiči Peugeotu 406 už ve čtvrtek 20. března v Nepřevázce. Při střetu s nákladním vlakem byl na přejezdu se světly bez závor zraněn nejen on, ale také jeho čtyři spolujezdci. Pět zraněných osob v pondělí 30. června způsobil rovněž střet motorového osobního vlaku s automobilem Ford Ranger na přejezdu se světly nedaleko Žaboklik na Lounsku.
Nepochopitelné chování účastníků silničního provozu Drážní inspekce zaznamenala také v pondělí 19. března na přejezdu se světelnou signalizací a polovičními závorami ve Veselí nad Moravou. Mladý cyklista nerespektoval výstrahu na přejezdu, u kterého již stálo několik automobilů, objel závory a vjel přímo pod právě přijíždějící osobní vlak. O život ale mohla přijít i řidička osobního automobilu Renault Megane ve čtvrtek 3. července, když v Praze-Veleslavíně použila přejezd určený pouze pro chodce. Z nehody vyvázla se zraněním. U žádného z výše uvedených případů nebyla odpovědnost na straně železnice.
Za pozornost stojí nehoda, ke které došlo v pátek 12. prosince na přejezdu se světly bez závor mezi Otradovicemi a Lysou nad Labem, kde se za dosud nevyjasněných okolností střetla dodávka Fiat Scudo nejprve s osobním a následně i nákladním vlakem a při níž byl těžce zraněn řidič dodávky. Drážní inspekce šetří, jak je možné, že železničáři během téměř 15 minut nedokázali zastavit provoz.
Drtivou většinu nehod na železničních přejezdech nadále způsobují neukáznění řidiči silničních vozidel, kteří fatálním způsobem porušují hned několik ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Ten ukládá mimo jiné všem řidičům povinnost si před železničním přejezdem počínat zvlášť opatrně, zejména se musí přesvědčit, zda mohou železniční přejezd bezpečně přejet. Tuto klíčovou podmínku pro bezpečné přejetí kolejí však málokdo dodržuje. Řidiči se často vymlouvají na to, že byli oslněni sluncem a že přehlédli kmitající výstražná světla, případně rovnou přiznávají, že si výstrahy nevšimli. Tím ale přímo potvrzují, že se nepřesvědčili o možnosti bezpečného přejetí přejezdu tak, jak jim ukládá zákon.
Společně s porušováním výše uvedeného pravidla také účastníci silničního provozu velmi často překračují nejvyšší povolenou rychlost před přejezdem. Ve vzdálenosti 50 metrů před kolejemi smí řidič automobilu jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině, pouze v případě, kdy na výstražném zařízení svítí přerušované bílé světlo, smí 50 metrů před železničním přejezdem jet rychlostí až 50 km.h-1. Pokud by všichni řidiči dodržovali toto pravidlo, měli by dostatek času včas reagovat na přijíždějící drážní vozidlo. Přímým důkazem, že se tak neděje, potvrzuje řada případů z loňského roku, kdy řidič svůj automobil neubrzdil a narazil do boku jedoucího vlaku!
V případě, že vozidlo zastaví na železničním přejezdu, musí jej řidič odstranit mimo trať. Je-li to nemožné, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli před nebezpečím včas varováni. V této souvislosti a vzhledem k opakovaným nehodám důsledkem špatné identifikace přejezdů Drážní inspekce už v roce 2007 vydala provozovateli bezpečnostní doporučení k zavedení takového označení přejezdů, které by umožnilo jejich jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci, a přijmutí opatření, které zajistí, aby zaměstnanci řídící a organizující drážní dopravu při obdržení informace o možném narušení a ohrožení plynulosti a bezpečnosti drážní dopravy, byť i nepřesné, postupovali do doby zjištění skutečného stavu jako při ohlášení vzniku mimořádné události. Dále Drážní inspekce doporučila rozšířit toto doporučení na všechny provozovatele dráhy celostátní, regionální a vleček. Uvedené doporučení na zavedení jednotného systému označení přejezdů dodnes nebylo realizováno s odůvodněním ekonomické náročnosti a změny provozovatele dráhy.
Pokud je před železničním přejezdem umístěna značka „Stůj, dej přednost v jízdě“, musí řidič zastavit své vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať. Na přejezdu a v jeho těsné blízkosti se nesmí otáčet a couvat, před přejezdem a na něm se pak nesmí předjíždět. Ve vzdálenosti 15 metrů od křížení kolejí se nesmí zastavit a stát (vyjma případů, kdy se blíží vlak). Řidiči u železničního přejezdu také nesmějí použít dálková světla, přičemž zákon zakazuje i použití potkávacích světel v případě, že by mohla ohrozit protijedoucí řidiče.
Řidič dále nesmí vjíždět na železniční přejezd, je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení, sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory. Vjezd na koleje je zakázán i v případě, kdy je vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto však neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení. Řidič nesmí vjet na přejezd, dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy vztyčenou paží, zastavovacím terčem, červeným nebo žlutým praporkem nebo za snížené viditelnosti červeným světlem; rovněž nemůže vjet na koleje, pokud situace za železničním přejezdem nedovoluje řidiči automobilu jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.
Drážní inspekce je státní instituce, která odborně zjišťuje příčiny mimořádných událostí (nehod) a vykonává státní dozor na dráhách. Jako vyšetřovací orgán je nezávislá na všech státních institucích a jakémkoli provozovateli drah a drážní dopravy. Drážní inspekce se při své činnosti řídí zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, příslušnými prováděcími vyhláškami a Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES, o bezpečnosti železnic.
