Podobné případy řeší plzeňští zvířecí záchranáři po desítkách ročně. Labuť chycená na rybářský háček či zamotaná do rybářského vlasce. Ani letos se tomu nevyhnuli a navíc se jednalo o případ, kdy labutí rodiče seděli na dvou nasezených vejcích.
Kousek od Sulkova, těsně pod revitalizovanou sulkovskou skládkou odpadu, vznikl v terénní prohlubni docela zajímavý rybník. Ten je teď nově pronajímán rybářům a stal se z něj soukromý rybářský revír. Správce rybářského revíru se o lokalitu poměrně slušně stará a vcelku mu snad nevadily ani ony labutě a jejich hnízdo.
Labutí pár, který si tento rybník ke hnízdění vybral, je složen ze dvou v minulosti okroužkovaných mláďat. Samec se vylíhl v roce 2007 na rybníku Šavlice u Dnešic (PJ) a samice je původem z Mariánského Týnce (PS) - mládě 2008. Na tom by nebylo nic divného, kdyby si labutě k hnízdění nevybraly zrovna onen hojně navštěvovaný a sportovně využívaný rybářský revír. Počet utrhaných rybářských návnad je tady vodě tak velký, že samec měl rybářský háček i s návazcem zaseknutý v jícnu tak hluboko, že mu zasahoval až téměř do žaludku. Samice sedící na hnízdě měla pod sebou hned několik návazců a utrhaných rybářských nástrah, přičemž nebylo vůbec jasné, zda hlášené polknutí rybářské nástrahy, spolkla ona či samec. Mimo jiné bylo jasné, že se na lokalitě nebude jednat o ojedinělý případ a že by to odnesla i mláďata. "Odchytli jsme proto oba rodiče a odvezli je na veterinární vyšetření a RTG snímek. Spolu s nimi bylo třeba zajistit i ona dvě nasezená vejce. Ta byla odvezena kolegovi Vlastimilu Voráčkovi z Roupova a ten je zhruba po třech týdnech úspěšně vylíhl. Mezi tím se musel samec podrobit tříhodinové operaci a dvoutýdenní léčbě, přičemž samice tím, že byla z hnízda sundána a z lokality odvezena, by se na vejce už sama také nevrátila," líčí šéf zvířecích záchranářů Karel Makoň.
Do toho pak začaly povodně a vše dopadlo úplně jinak. I přesto, že se obě mláďata vylíhla, tak jedno mládě nepřežilo do druhého dne, neboť bylo výrazně menší a defektní. Druhé mládě zatím prosperuje a roste. Problém je však i v tom, že i přesto, že je mládě v jedné voliéře s vlastními rodiči, tak jim ho už nelze podstrčit. Ono silné a obrovské pouto mezi mládětem a jeho rodiči vzniká v době, kdy je mládě ještě ve vejci. Odborné studie totiž prokázaly, že u labutí, kachen i husí dochází ke komunikaci rodičů s mláďaty těsně před vylíhnutím. Mláďata se ozývají z vajec a velmi dobře vnímají i hlas rodičů. Podle něj se pak velmi snadno orientují a zároveň je to i zárukou, že cizí matka nevodí a nepečuje o jiné mládě. Zrovna tak i podle hlasu poznají mláďata svou matku. "No a to se v našem případě právě nestalo, a tak naše labuťátko má za rodiče nás a my ho zase máme za vlastní mládě. Přesněji řečeno, když jsem vezl čerstvě vylíhlé labutí mládě od kolegy z líhně na stanici, tak jsem měl kašel a rýmu. Celou cestu jsem prokašlal, a tak teď, když zakašlu, tak mládě běží za mnou a chce se pode mě schovat. To samé platí i o lidském hlasu, a proto je možné vidět, jak malou labuťku „venčí“ a učí hledat potravu na vodě malý Milda, zatímco opravdový genetický otec labuťák i se samicí je za Mildou v horní části rybníčka. Co bude dál, uvidíme, ale už jsme několik labutích vajec i mláďat úspěšně odchovali a následně vypustili. Ve finále to pro odchovaná mláďata nebyl zas až tak velký problém a rychle se adoptovala na jiné prostředí i partnery," popisuje Makoň.
