Nordi se jmenuje zatím poslední potomek rekordmana plzeňské zoo - sedmadvacetiletého kočkodana Brazzova Ťuldy. Ťulda nyní žije se svou druhou partnerkou, desetiletou Beruškou. Celkem se svými dvěma partnerkami zplodil 18 potomků, je už také dvojnásobným dědou. Kočkodany Brazzovy, statné pralesní opice, zoo chová 27 let, řekl mluvčí zahrady Martin Vobruba.
Jméno Nordi vybírali chovatelé pro půlroční mládě opatrně. Tak, aby se dalo použít pro holku i kluka. "Nejsme si zcela jisti jeho pohlavím, na 90 procent je to holčička, ale těch deset procent, tam jsou ještě otevřená vrátka," přiznal mluvčí.
Zoo má nyní dvě chovné skupiny kočkodanů - Ťulda, Beruška a Nordi žijí v tropickém pavilonu. Druhou skupinu založil Ťuldův potomek Prcek a jeho partnerka Ula. I oni mají dva potomky. "Samička je velmi upejpavá a s mládětem je schovaná doma nebo zalezlá vysoko v koruně stromu," popsal Vobruba. To Prcek tak stydlivý není a z chovatelů si dělá legraci. Rodinka žije na opičím ostrově, který je ohraničený vodním příkopem a elektrickým ohradníkem. "Prcek dělá všechno pro to, aby nám dokázal, kudy umí utéci z ostrova. Ale ne proto, aby utekl daleko, ale aby zůstal na břehu, čekal, mrknul na nás a přišel zpátky do ubikace," popsal trampoty s opičím samcem mluvčí zoo.
Kvůli Ťuldově monogamii se v Plzni nikdy nepodařilo sestavit větší skupinu dospělých zvířat. Ťulda napřed dlouhé roky žil s partnerkou Mamkou a nepřijali mezi sebe Berušku. Když pak Mamka ve vysokém věku uhynula, Ťulda sice Berušku přijal, společně ale odmítli samici z Polska Ulu. Ula tak nakonec skončila u Prcka, a přestože byla dlouho považována za neplodnou a starou, stala se matkou.
Kočkodani žijí v Africe v pralesích a často se zdržují při zemi. Malé skupinky kočkodanů se mezi sebou dorozumívají především hlubokými dunivými zvuky. Nápadně barevné oranžové čelenky a bílá barva v obličeji a na stehnech jim však umožňují i optickou signalizaci.
