Už třetí generaci žáků učí manželé Josef a Annemarie Praisovi z Nového Kostela na Chebsku. Ona se prvního září za katedru postaví po čtyřiačtyřicáté, on po jedenapadesáté. "Původem jsem Pražák z Dejvic. Na západ Čech, do Františkových Lázní, jsem přišel jako čerstvý absolvent pedagogické školy v roce 1953 na umístěnku," vzpomíná Josef Prais, který letos oslaví sedmdesátiny.
To, že by si měl jen užívat důchodu, si ale nedovede představit, kantořině zasvětil celý život. Stejně jako jeho o sedm let mladší manželka, kterou poznal na okresní školní schůzi. "V roce 1964 jsme se vzali a zažádali o umístění na školu v Novém Kostele, kde se nám líbilo. Já učil starší, manželka mladší děti. Nejdříve jsem byl ředitelem školy já, před třinácti lety jsme si to ale prohodili. Dneska už bych to dělat nechtěl, pořád přibývá papírování," usmívá se.
