Za přítomnosti radního Plzeňského kraje pro oblasti kultury a památkové péče Mgr. Martina Baxy a Mojmíra Horyny, profesora Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, prorektora této univerzity a velkého znalce barokního umění, proběhlo slavnostní odhalení nově zrestaurovaných obrazů Petra Brandla v Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici.
Jedná se o vzácné lunetové závěsné obrazy z konce 17. století „Smrt sv. Isidora“ a „Zavraždění sv. Václava“, jejichž autorem je slavný barokní malíř Petr Brandl a které byly umístěny v kostele sv. Barbory v Manětíně. V letošním roce bylo dokončeno jejich restaurování.
„Vlastník těchto obrazů, římsko-katolická farnost v Manětíně (Biskupství plzeňské), nedisponuje prostředky nutnými k pokrytí nákladů spojených s restaurováním, a proto byly tyto náklady hrazeny z dotací a sponzorských darů, především ze strany Plzeňského kraje, který ze svého rozpočtu v celkovém součtu postupně uvolnil částku ve výši 170 000 Kč (na restaurování obrazu, rámů a na vydání publikace) a dále ze strany Spolku plzeňských právovárečníků, který věnoval finanční podporu ve výši 121 500 Kč. Obě uvedené instituce se tak jedinečně podílejí na zachování vynikajících kulturních hodnot našeho regionu i pro další generace a vyjádřily tak svou zodpovědnost za kulturní dědictví“, uvedl Martin Baxa.
Restaurátorských prací se ujaly akad. mal. Mgr. Radana Hamsíková a akad. mal. Mgr. Dagmar Hamsíková. Bylo provedeno lokální upevnění barevné vrstvy, očištění obrazů od vrstvy nečistoty a povrchových deposit. Zadní strana obrazů byla ošetřena proti plísni. Byl zeslaben zakalený lak, výrazně ztmavlé retuše byly odstraněny.
Díky pochopení římsko-katolické farnosti v Manětíně budou obrazy po provedeném restaurování dlouhodobě zapůjčeny do muzea v Mariánské Týnici. Po jejich slavnostní prezentaci dne 24. 6. 2008 tím bude široké veřejnosti umožněno seznámit se s těmito významnými díly v jejich původní kráse a vyznění.
Oba lunetové obrazy mají za společné téma smrt v rozličných a protikladných podobách – násilnou a přirozenou, vraždu mladého knížete a mírumilovné dohasínání starého světce. Na paralelách obou závěrečných okamžiků lidského života dokázal Brandl uchopit velmi zralým způsobem hloubku smrti, tématu důležitého pro porozumění duše barokního člověka, pro něhož smrt není koncem života, ale bránou do neměřitelného nekonečna, do níž touží stoupit světci i mučedníci.
Tyto obrazy patří k vynikajícím raným dílům tohoto malíře. Jejich kvality však nebylo možné plně ocenit pro jejich velmi neutěšený stav a kvůli nevhodnému umístění, na což upozornil prof. PhDr. Mojmír Horyna, CSc., přední český historik umění a současný prorektor Univerzity Karlovy.
