Ve středu 4. ledna 2012 bude do dlouhodobého přednáškového a výstavního cyklu JEDNO DÍLO / JEDEN SVĚT v plzeňských Masných krámech zařazen pozoruhodný obraz plzeňské malířky Aleny Koenigsmarkové, získaný v uplynulém roce do sbírkového fondu díky laskavému daru dědiců, Alexe a Heleny Koenigsmarkových. Obraz reaguje na oběť Jana Palacha v roce 1969.
Pražská pieta vznikla v reakci na násilné potlačení demokratizace Československa v roce 1968 a následné sebeupálení, jímž chtěl Jan Palach vyburcovat společnost ze strachu a apatie a varovat ji před nastupujícím oportunismem a konformismem, který totalitní vládě umožnil udusit autentický lidský a společenský život v pokryteckém bezčasí normalizace. Obraz, který je přesvědčivým symbolickým výrazem Palachovy oběti, bude 4. ledna 2012 po celý den vystaven ve střední lodi výstavní síně Masné krámy.
V 17 hodin promluví o okolnostech vzniku obrazu i jeho autorce dcera PhDr. Helena Koenigsmarková, ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, a syn Alex Koenigsmark, spisovatel. Samotný obraz pak představí přednáška odborného zástupce ředitele Západočeské galerie v Plzni, Mgr. Petra Jindry.
Pražská pieta je jedním z mála výtvarných děl, bezprostředně reagujících na upálení Jana Palacha. Obraz bude vystaven na počest jeho památky; od jeho upálení uplyne 16. ledna 43 let.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Alena Koenigsmarková pracovala s náročnou a ve 20. století neobvyklou techniku malby na dřevo, upomínající na gotické a raně renesanční oltářní obrazy.
Po stránce ikonografické odkazuje Pražská pieta k tradici středověkých pašijových obrazů, konkrétně k námětu Oplakávání (Piety) na středním panelu a Posmívání Kristu na levém panelu s přihlížejícím davem a s vojákem. Na pravém panelu triptychu je pak sugestivně zpodobena hořící lidská pochodeň Jana Palacha jako novodobá obdoba zobrazení mučednické smrti světce na křídle oltáře.
Ústřední výjev a fragmentární hlavy v levé části jsou zobrazeny na abstraktní červené ploše inspirované pozadím desek Mistra Třeboňského oltáře; tato dominující barva ve své mnohoznačnosti zároveň evokuje sovětské okupanty. Na střední desce je červená plocha završena budovou Národního muzea, jež se jako Golgota zvedá nad místem oběti.
