Výstava „Plzeňané na frontách 2. světové války“ v mázhausu plzeňské radnice má návštěvníkům připomenout boj Čechoslováků proti nacistickým okupantům. Autory jsou Karel Foud a Stanislav Bukovský. Zahájení se uskuteční v pondělí 2. března 2009 od 17 h. Výstava, kterou zorganizovala kancelář primátora, potrvá do 20. března 2009.
Po 15. březnu 1939 odešlo jen z Plzeňska za hranice protektorátu několik desítek vesměs mladých mužů, aby se zbraní v ruce bojovali proti hitlerovskému Německu. Jejich kroky směřovaly v prvé řadě do Polska, odkud se řada z nich dostala do Francie, kde se mnozí zapojili do obranných bojů. Po kapitulaci Francie v červnu 1940 jim nezbylo nic jiného než prchat dál, do Anglie.
Jiná skupina běženců se vlivem událostí dostala na území Sovětského svazu, kde byli následně intervenováni až do r. 1941, než jim bylo umožněno přes Bulharsko a Turecko odjet na Střední východ. Tady v té době již působila čs. vojenská jednotka pod vedením pplk. Klapálka. Řady této pěší jednotky posílili i někteří Plzeňáci, další pak pokračovali dál do Anglie, kde nastoupili k Royal Air Force. Jiná skupina mužů i žen se později stala příslušníky tzv. Svobodova legionu, který byl zárodkem pro pozdější Čs. armádní sbor v Sovětském svazu. Početně tuto jednotku však nejvíce posílila až mobilizace na území tzv. Volyně. Mnoho mužů i žen, kteří žili na Volyni a stali se v letech 1944 a 1945 příslušníky Čs. armádního sboru, se po válce usídlili v Plzni.
Výstava se kromě tohoto bude věnovat i některým událostem, ke kterým v letech 1940 až 1945 došlo v Plzni samotné. V prvé řadě to jsou nálety spojeneckých bombardérů, jejichž posádky se snažily zasáhnout a zničit cíl č. 1 v protektorátu – plzeňskou zbrojovku Škoda. Ta na území Protektorátu Čechy a Morava patřila mezi největší a nejvýznamnější zbrojovky a jak Wehrmachtu, tak i armádám dalších zemí Osy dodávala děla, tanky i munici. Proto se ji britská Bomber Command RAF pokusila napadnout neúspěšně již v r. 1940. První skutečně provedené nálety se uskutečnily v r. 1942 a v r. 1943. Zbrojovku Škoda se však podařilo zničit až v dubnu 1945. Zmíněna bude též účast československých výsadkářů při operaci Canonbury, jejímž cílem bylo bombardovat plzeňskou zbrojovku v dubnu 1942.
Výstava též okrajově zmíní konec války v Plzni a jejím okolí. Nebude chybět příjezd amerických jednotek do města i povstání, které v Plzni i na Plzeňsku propuklo 5. května 1945. V něm sehrál svoji nezastupitelnou roli i domácí odboj, který bude též prezentován na některém z panelů.
Kromě uvedeného se autoři pokusí prezentovat osudy některých Plzeňanů, kteří se stali obětí nacistické zlovůle a skončili v německých káznicích či koncentračních táborech, odkud se mnozí již nikdy nevrátili.
Výstava bude instalována na celkem třiceti panelech formátu 100 x 70 cm. Prezentovány budou jak dobové fotografie, tak i různé dokumenty, kresby, plakáty, dobové noviny a řada dalších podkladů, z nichž si návštěvníci budou moci udělat alespoň rámcový obraz o době, kdy Plzeň a celé Čechy i s Moravou byly pod nacistickým útlakem.
