V ČR není žádný systém sběru a využití bioodpadu z měst a vesnic. Podíl zbytků potravin anebo větví, trávy a listí trvale roste. Dnes už tvoří zhruba 30 procent z občanského komunálního odpadu v ČR. Chybí všechno, od legislativy, dotačních titulů na nákup zařízení, třídící systémy, podpora uplatnění kompostu a hlavně informační kampaň ze strany státu, krajů i obcí, řekli Ondřej Bačík z CZ Biom - Českého sdružení pro biomasu a Marek Sýkora ze Svazu měst a obcí Plzeňského kraje (SMOPK) a Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje.
Systému sběru a využití bioodpadu je prioritou SMOPK i republikového Svazu měst a obcí v nových odpadových zákonech a vyhláškách. "V Plzeňském kraji dnes tvoří váhově zhruba třetinu z objemu komunálního odpadu, řekl Sýkora. V sídlištních odpadech obsahuje dvě třetiny zbytků z jídel, zbytek jsou větve, tráva a listí. Naopak rostlinné zbytky na vesnicích odhadl na 90 procent z bioodpadu. "Dříve si lidé na vsi posekali trávu před domem, kterou nakrmili králíky. Dnes tvrdí, že je to veřejné prostranství a chtějí to posekat od obce," tvrdí starostové.
Podle Bačíka vyprodukují ročně občané ČR 4,4 milionu tun komunálního odpadu, z toho 1,5 milionu tuny tvoří biologicky rozložitelný odpad, který končí na skládkách. "Ten se musí urychleně řešit na rozdíl od nesmyslných záloh na PET lahve, kterých je jen 30.000 tun," řekl Sýkora. Podle starosty Spáleného Poříčí Pavla Čížka se navíc ČR zavázala EU snižovat podíl tohoto odpadu na skládkách. Čistý bioodpad už na skládky nesmí.
"Bioodpad je stejně cenná surovina jako sklo, papír a plasty. Obecní a komerční kompostárny by nabízely hnojivo do parků a zahrad. Bioplynové stanice, které zpracovávají zbytky potravin, vyrábějí ekologické teplo a finančně zvýhodněnou elektřinu," uvedl Bačík.
Zákon o odpadech musí ale nejprve zavést povinnost třídit bioodpad, stát pak vypíše dotační tituly na nákup zařízení a kontejnerů a ministerská vyhláška podpoří odbyt kompostu. Hnojiva by obce nabízela zdarma lidem a využila by je ve svých parcích. Ušetřily by navíc za skládkování, kde je stojí tuna 1000 korun, spalovna dvojnásobek. "Cena za kompostování je kolem 400 Kč za tunu, přitom pořizovací náklady na kompostárnu jsou o několik řádů nižší než vybudování spalovny nebo skládky," uvedl Bačík.
Kraje by měly podle svých plánů odpadového hospodářství samy stanovit optimální síť zpracovatelských zařízení podle epicenter odpadu.
V Plzeňském kraji je zatím kompostáren málo. Například na Plzeňsku ve Vysoké a Úhercích, síť menších kompostárem vlastní plzeňský D+P Rekont. Čistý rostlinný biologický odpad berou obecní sběrné dvory, kterých je v kraji 50. Hnědé plastové kontejnery na bioodpad jsou na málo místech, například v Plzni na Slovanech. Další čtvrť Doubravka a sedmitisícové Nýřany organizují mobilní svozy.
