Města a obce Plzeňského kraje, po jejichž silnicích se nákladní vozy stále častěji vyhýbají placení mýtného, by uvítaly jeho plošné zavedení na všech silnicích nižších tříd.
Přes sídla podél dálnice D5 Plzeň-Rozvadov jezdí po lednovém zavedení mýtného více nákladních vozů. Největší problém to působí Plzni, okolo níž je od října dvacetikilometrový dálniční obchvat. Na něm je navíc od ledna nutná dálniční známka, i když město mělo mít údajně výjimku. Šéf rezortu Aleš Řebíček ji ale nepřipouští. "Je to marné," shodli se náměstek primátora Petr Náhlík a krajský radní Miroslav Jaroš.
"Dálnice nás měla zbavit například tangenciální dopravy z Klatov do Rokycan nebo z Blovic do Stříbra," řekl Náhlík. Tyto vozy loni v říjnu přešly na obchvat, ale v lednu se vrátily do Plzně. Lokální firmy, které vozí zboží z konce města na druhý, odmítají poplatky platit.
"Frekvence dopravy se nám tu hodně zvýšila. Nejhorší je to po 17:00," řekl starosta Tlučné na Plzeňsku Stanislav Volf. Silnice, po níž nyní kamiony jezdí, je jen pro vozy do 14 tun. "Lidé nadávají. Navíc nevím, co se bude dít, až opraví silnici v sousedních Nýřanech, kde mají zatím zakázaný průjezd vozy nad 18 tun," dodal. Po obchvatu ujedou 21 kilometrů, přes Vejprnice, Tlučnou do Nýřan jen 12. "Silnice je nutné natvrdo náklaďákům zavřít," dodal Volf.
Od mýtného vzrostl provoz i ve Stříbře na Tachovsku, zejména přes most. Oproti statistice z roku 2005, kde po něm projelo 12.000 aut za den, je suma výrazně vyšší. Šéf stříbrské správy silnic Miroslav Sedláček hovoří o devastaci silnice. "Průjezd jednoho naloženého vozu ji poškodí stejně jako když tam projede 12.000 aut," dodal.
Sedláček také navrhuje poplatky za využívání hraničních přechodů. Například Starý Rozvadov nebo Broumov na Tachovsku. "Máme smůlu v tom, že silnice tady u nás slouží jako náhradní trasa, kdyby se něco stalo na dálnici mezi Benešovicemi a Ostrovem. Nelze ji kamionům zavřít," řekl starosta Stříbra Miroslav Nenutil. Radnice už má studii přemostění údolí Mže. S odvedením dopravy z města se počítá v roce 2030.
V těchto souvislostech se v kraji množí názory obcí zpoplatnit silnice II. a III. třídy i některé místní komunikace nebo průjezdy historickými jádry. Podle Jaroše je to ale u místních silnic právně komplikované a silnice II. a III. třídy jsou majetkem kraje.
Plzeňský a další kraje podporují plošné zavedení mýtného. Požadují nejvyšší mýtné na silnicích III. třídy a nejnižší na dálnicích. "Chceme vyhnat kamiony na dálnici, které jsou pro ně konstruovány," řekl Jaroš. Ministr Řebíček ale tento týden řekl, že s jeho rozšířením také na silnice II. a III. tříd váhá. Není podle něj jisté, jestli náklady na zpoplatnění nebudou vyšší, než kolik se na silnicích vybere.
Obce neusilují o podíl z výběru mýtného. Spolu s krajem ale naopak požadují více z výnosů spotřební daně z pohonných hmot, které se podle nich "ztrácejí" ve státním rozpočtu. Místo současných devíti procent, které se zčásti dostávají zpět do silnic v regionu, požaduje kraj rozdělovat na investice polovinu výnosů daně z PHM, ať už přes Státní fond dopravní infrastruktury nebo přímo obcím.
Náhlík také podporuje, aby peníze, které stát vybere, skončily v účelovém fondu nebo lépe v obcích. Evidence aut je na radnicích, ale ty nedostávají ze silniční daně ani korunu, dodal.
