Města v Plzeňském kraji nebudou mít asi nikdy k dispozici tolik peněz, aby mohly bez problému opravit všechny památky, které to potřebují. Radnice i krajský úřad vydávají každoročně na záchranu a opravy miliony korun z vlastních rozpočtů, spoléhají se i na dotace a granty. V téměř neřešitelné situaci se ale ocitají malá sídla, která vlastní velké památky v havarijním stavu, mnohdy zdevastované za minulého režimu. Spoléhají na pomoc státu nebo na to, že se jim podaří najít investory a provozovatele. Miliardové náklady by si vyžádaly opravy zchátralých kostelů v plzeňské diecézi.
"Není tady žádný investor, který připravuje demolici památky, nemusím se třást, že by se nějaká památka zrušila a myslím, že nehrozí, aby památka zanikla kvůli expanzi obchodních domů," řekl šéf památkového odboru plzeňského magistrátu Petr Marovič. V Plzni podle něj také není žádný památkový objekt, který by byl v havarijním stavu a hrozil zřícením. Přitom po revoluci v roce 1989 bylo v Plzni 42 památek s vyhlášeným havarijním stavem, kde hrozilo i zřícení. Mnoho bylo v historickém centru.
Společně s majiteli se památky postupně opravují. Město každoročně vypisuje granty na opravy. Soukromí vlastníci mohou žádat o příspěvek na opravy fasád, oken a podobně. "Lidé mají památky obecně rádi, když se na ně dívají, ale když je vlastní a je třeba je opravit, nejsou už tak nadšení," poznamenal Marovič. Podle něj je mezi vlastníky památkových objektů jen asi 15 procent takových, kteří mají o objekt skutečný zájem, chtějí mu vrátit původní slávu a s památkáři se o úpravách vůbec nedohadují a plně respektují jejich názor.
Kromě několika milionů korun v grantech Plzeň opravuje vlastní památkové objekty i ze svého rozpočtu. Jednou z největších investicí minulých let je rekonstrukce Měšťanské besedy, která se prováděla postupně od roku 1999 a vrátila secesní budově její původní podobu. Zbývá dokončit poslední etapu - město přijdou opravy celkem na zhruba 300 milionů korun. Dalšími miliony Plzeň v minulých letech přispěla církvi na opravy františkánského kláštera. Loni město dokončilo několikamilionové opravy budovy divadelních skladů - památkové stavby architekta Hanuše Zápala z roku 1924. Rozsáhlé opravy skončily loni také na jedné z dominant centra Plzně - sto let staré novorenesanční budově právnické fakulty. Opravy kulturní památky přišly zejména stát a univerzitu na 66 milionů korun.
Zatímco některé památky se dočkaly pomoci a záchrany, jiné vzácné klenoty architektury dospěly až na okraj zkázy. Některé chátrají, jiné se velmi pomalu a často díky nadšení dobrovolníků opravují. Doslova na poslední chvíli se tak podařilo zachránit unikátní horskou synagogu v Hartmanicích na Klatovsku. Více než 120 let stará stavba dlouho chátrala. Když ji v roce 2002 koupilo a o rok později začalo opravovat občanské sdružení Památník Hartmanice, byla na spadnutí, připomněl Michal Klíma ze sdružení. Oprava stála asi sedm milionů korun, přispěl stát, Česko-německý fond budoucnosti, nadace a firmy. Loni se synagoga otevřela lidem, o pár měsíců později ji ministerstvo kultury prohlásilo kulturní památkou. Bylo to 11 let od původního návrhu Okresního úřadu v Klatovech.
Chátrající památky jsou nemalou zátěží pro rozpočty zejména menších měst a obcí. Starý Plzenec u Plzně, kterému patří dominanta kraje, hrad Radyně, investoval do opravy havárií postupně přes 20 milionů korun, stejnou sumu dal i stát. Až na stovky milionů se odhadují rekonstrukce rozsáhlých klášterních komplexů v Chotěšově na Plzeňsku a Pivoni na Domažlicku. Klášter v Chotěšově byl v roce 2003 zařazen mezi stovku nejvíce ohrožených památek světa. Kláštera v Pivoni se ujalo občanské sdružení, které několik let odstraňovalo havárie, včetně zříceného křídla, další roky zaberou úpravy do využitelné podoby.
Peníze pro zámecký komplex Zelená Hora u Nepomuku hledá i malá vesnička Klášter. "Investujeme ročně z vlastních peněz 300.000 korun, zhruba jedním milionem přispívá pravidelně ministerstvo kultury," uvedl loni starosta Pavel Rota. Peníze stačí jen na nejnutnější opravy a havárie. Obec se zámek marně snaží pronajmout. Na solidního partnera zatím neměla štěstí.
Kritický stav některých památek a nedostatek peněz na jejich opravy donutil loni plzeňské biskupství k úvahám o prodeji některých zchátralých kostelů. Podle mluvčí biskupství Aleny Ouředníkové vynakládá diecéze na území Plzeňského a Karlovarského kraje ročně na údržbu a opravu svých památek zhruba 30 milionů korun. Přitom by bylo třeba nejméně třikrát více. Na území diecéze je kolem 440 kostelů, z toho 20 zřícenin, přes 50 je v havarijním stavu a 150 ve velmi špatném stavu. Na opravu všech památek v diecézi chybí biskupství téměř čtyři miliardy korun.
Opravy památek podporuje i Plzeňský kraj. Loni na ně dalo hejtmanství téměř 19 milionů korun, o čtyři miliony korun více než v předchozím roce. Kraj vypisuje granty na zachování a obnovu kulturních památek a na obnovu historických staveb v památkových rezervacích a staveb drobné architektury.
