Pokud vyrazíte na Metalfest, máte každoročně několik jistot. Kvalitní kapely, výborný zvuk, krásné prostředí lochotínského amfiteátru, skvěle ošetřené plzeňské pivo a dobře zvládnutou pořadatelskou službu. A když vyjde počasí, nemá to prostě nejmenší chybu.
Letošní ročník byl klasicky rozdělen do tří dnů a představil 27 kapel. Metalový svátek zahájila v pátek 31. května už v jedenáct hodin dopoledne česká legenda Törr a poslední ostré kytarové riffy britských Arch Enemy dozněly v neděli 2. června hodinu před půlnocí. Metalfest byl prostě zase pořádná nálož. A i počasí skvěle vyšlo, i když to ještě pár dní před akcí nebylo vůbec jisté.
Dee Snider: Bylo otázkou, zda čtyřiašedesátiletý americký rockový a metalový harcovník Dee Snider dokáže udržet v hlavním programovém čase lochotínský amfiteátr ve varu. A on to nejen dokázal, ale atmosféru ještě vygradoval a publikum skvěle připravil na příchod hlavních hvězd nedělního večera Arch Enemy.Death Angel: Ortodoxní američtí thrash metalisté Death Angel předvedli skvělý koncert. Klasické kytarové postupy, zběsilá jízda, příval energie a obrovské nasazení zpěváka Marka Oseguedy. Death Angel by si určitě zasloužili v rámci Metalfestu větší prostor. Tak snad ho někdy v budoucnu dostanou.
Amon Amarth: Jedním slovem masakr! Od prvního tónu do posledního úderu bicích. Lepší koncert už snad ani nemůže být. Švédští vikingové v Plzni předvedli úžasnou show, skvělý zvuk, jeden hit za druhým i tři písně z nového alba Berserker, které vydali před měsícem. Amon Amarth udělali za posledních deset let neuvěřitelný progres a dnes se řadí k naprosté špičce světového melodického death metalu. A frontmanovi Johanu Heggovi prostě věříte, že je viking.
Arch Enemy: Zatímco Amon Amarth ukázali neuvěřitelnou sílu, další švédští death metalisté Arch Enemy zase dokonale vybroušený zvuk a skvělou techniku. Jejich písně jsou propracované do nejmenšího detailu a zpěv/growling drobounké Alissy White-Gluz je nezaměnitelný. Arch Enemy umí skvěle jednu věc – jejich vystoupení vždy dokáže pohltit i člověka, který nemá jejich hudbu naposlouchanou.
Cradle Of Filth: Tato britská black gothic metalová legenda (od roku 2014 se dvěma Čechy v sestavě) už na Metalfestu před lety vystoupila a její koncert byl tehdy trochu akademický, chybělo tomu to správné nasazení. Letos to plzeňskému publiku vynahradila na tisíc procent. Po bloku melodických heavy metalových kapel vyběhl na pódium Dani Filth a nezaměnitelným jekotem podpořeným palbou bicích a syrovými riffy kytar rozpoutal pravé metalové peklo.
Když se metaloví fandové zamýšleli nad tím, co na Metalfestu ještě vylepšit, nejčastěji zaznívala problematika sociálního zázemí přímo v amfiteátru. Více „toiek“ a „raket“ by určitě prospělo. Co se týká kapel, možná by stálo za úvahu nesoustředit se tolik na heavy metal a více ho proložit black a thrash metalem či grindem. Z pohledu celkového vyznění letošního Metalfestu jsou to ovšem pouze detaily. Až se metalisté vzpamatují z tohoto krásného, ale náročného třídenního maratonu, určitě se všichni budou celý rok těšit na ročník příští.
