Doléčit zranění kolena možná i s pomocí operace, odpočinout si a ještě dokázat, že nepatří do starého železa. To chce Jiří Mužík, který neobhájil na mistrovství Evropy v Göteborgu stříbrnou medaili z minulého šampionátu v Mnichově.
Plzeňský atlet byl zklamaný, ale letos má jiné priority: po vyřazení v semifinále se těšil domů
na dvoutýdenního syna Matiase. "Důležité věci se letos udály jinde. Teď pojedu domů a nebudu myslet na atletiku," řekl novinářům. Až si odpočine, chce se ještě na ovály vrátit.
"Běhat za padesát sekund, to můžu chodit do práce a trénovat třikrát týdně," prohlásil. Poradí se s lékaři a po sezoně si chce dát do pořádku zraněné pravé koleno, s nímž měl potíže celý rok. "Abych pravdu řekl, jel jsem postoupit do finále a bojovat o medaili. Jinak bych sem nemusel vůbec jezdit," uvedl Mužík.
Brzy třicetiletý překážkář drží český rekord 48,27 sekundy, který zaběhl už před devíti lety. V
Göteborgu předvedl výkon 50,29 sekundy. "Kdyby se letos vyvíjelo všechno normálně, tak by nebyl s postupem problém," konstatoval halový mistr Evropy
z roku 2000 ve štafetě na 4x400 metrů.
"Mrzí mě ty dva tři měsíce, co jsem trénoval přes bolest, chodil na injekce a polykal prášky. A pak to dopadne takhle blbě," litoval trochu. Při
sedmém startu na evropském šampionátu, ať už v hale nebo pod otevřeným nebem, ať ve štafetě nebo v individuálním závodu, nepostoupil do finále
vůbec poprvé. Problém měl i s osmou dráhou, v níž běžel. "Všichni Češi dostávali celkem dobré dráhy, tak jsem si říkal, že to vyžeru já a dostanu osmičku. A taky že jo," řekl. Nechtěl se na to ale moc vymlouvat. "Ale tím, že jsem
letos moc nezávodil, potřeboval jsem někoho před sebou," vysvětlil.
Když doběhl, dlouho seděl za cílovou rovinkou společně s Eduardem Rodríguezem ze Španělska, který měl rovněž bolavá kolena a dokonce krvavou
jizvu. "Tak jsme si tam foukali bolístky a prohlíželi si navzájem kolena," řekl s úsměvem.
