Případem spolupráce myslivců a zemědělců jsou Litohlavy na Rokycansku. Díky ní se již podařilo zachránit řadu zvířecích životů, které by jinak skončily pod koly zemědělských strojů sekajících trávu. Zemědělci myslivcům oznámili sekání luk, ke kterému dochází právě v době, kdy se rodí nejvíce mláďat, tedy od poloviny května do konce června. "Myslivci okamžitě povolali své členy s loveckými psy a několikrát kritická místa procházeli. Tím eliminovali případné ztráty na zvěři," říká šéf rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.
Spolupráce obou stran se však podle něj vyplatí i v jiných případech. Vydatné deště, které v různých místech republiky páchají nedozírné škody, lze zastavit tvorbou biopásů. Stačí jen přesvědčit majitele půdy, respektive zemědělce, že se jim vyplatí zbudovat kolem obce v souladu s územním plánem biopásy, které zabrání naplavování půdy do obcí. Škoda na osetých plodinách, lidských obydlích tak určitě vyváží náklady na zbudování biopásů, na které lze také čerpat peníze z vypsaných dotačních titulů. Biopásy však mají v krajině i řadu dalších funkcí. Přispívají i k ozelenění krajiny a pomáhají i návratu nejrůznějších druhů živočichů žijících v naší krajině. "Vždyť podíváme-li se na dnešní velkoplošný způsob hospodaření musí nám být jasné, že zde toho žít příliš nemůže. Zamysleme se nad tím, než zase začne vydatně pršet. Navíc s ozeleněním vytypovaných pozemků zcela jistě a rádi vypomohou nejen myslivci, ochránci přírody, ale i další, např. zahrádkáři a včelaři. Ty by mohli kolem biopásů umístit i své včelíny," míní Moulis.
