V poslední době zaznamenali rokycanští ochránci přírody celou řadu podnětů ze strany myslivců. Byla to nejen záchrana káňat, poštolek, puštíků, kalousů, ale také prosba o pomoc při záchraně krásné samice krahujce obecného. I ta by bez všímavého myslivce zahynula. Mladá krahujčice se do nesnází dostala v Otročiněvsi na Berounsku, kdy jí při procházce honitbou nalezl Aleš Pastyřík. Neváhal a okamžitě vysláblého dravce odchytil a informoval hospodáře místního mysliveckého sdružení Josefa Šinklera. Ten okamžitě informoval rokycanské ochránce přírody, kteří neprodleně vyrazili ke zraněnému dravci, kterému ve spolupráci s rokycanským veterinářem MVDr. Václavem Koubou poskytli náležitou péči směřující k jeho uzdravení. A povedlo se. Díky všímavosti myslivce, rychlému zásahu a odborné veterinární péči mohla být samička krahujce vypuštěna zpět do volné přírody. Nebýt tedy včasného zásahu myslivců, zcela jistě by zahynula.
Krahujec dosahuje v rozpětí kolem 75 centimetrů a je zmenšeninou jestřába. Je specializovaným lovcem drobného ptactva, které pronásleduje i do měst či vesnic. To se mu někdy stává osudným, neboť kořist bezhlavě pronásleduje bez ohledu na překážky. Hnízdí na okrajích hustých lesů a v hnízdě bývá kolem pěti vajec.
"I přesto, že se o myslivcích často říká, že dravce nemají rádi, pánové Pastyřík a Šinkler z Otročiněvsi dokázali pravý opak. Dravci v přírodě udržují biologickou rovnováhu a když v ní chybí, musí tuto úlohu převzít člověk. Vždy však záleží na jednotlivci, jak se s tímto nelehkým úkolem vypořádá. Zájmem rokycanských ochránců přírody je, aby podobně smýšlejících myslivců přibývalo, neboť i příroda se mění a je na nás všech, abychom se snažili ji uchovat i pro generace, které přijdou po nás. A o to by mělo jít jak ochráncům přírody, tak i myslivcům," shrnuje šéf rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.
Bližší informace o aktivitách rokycanských ochránců přírody najdete na webových stránkách s adresou www.csop.erc.cz
