V plzeňské věznici má nyní zaměstnání 41 procent vězňů, v prvním pololetí příštího roku by se měla zaměstnanost vězňů zvýšit až na 60 procent. V celé zemi pracuje v průměru 45 procent vězňů. Novinářům to řekl ředitel věznice Pavel Šefl. Doufá, že se zejména podaří najít práci i pro vězně, kteří mají nějaké zdravotní omezení, a zatím proto nemohou pracovat.
Plzeňská věznice sídlí v jednom z nejstarších objektů postavených v Česku speciálně pro vězeňství. Objekt v takzvaném paprskovitém stylu byl dokončen v roce 1878. Kapacita věznice ve vazbě a výkonu trestu je 1207 míst.
"Zájem o práci mezi vězni je a je vyšší než momentální nabídka práce. Kdybychom měli uspokojit každého, bylo by zaměstnáno kolem 50 procent vězňů," řekl Šefl. Poměrně nízká zaměstnanost je podle něj dána tím, že ve vězení je velký podíl lidí, kteří nemohou pracovat ze zdravotních důvodů. Tito lidé jsou do plzeňské věznice umísťováni především kvůli snadné dostupnosti nemocnic a kvůli tomu, že vězeňská vývařovna jim může zajistit patřičné diety.
Vězni v Plzni pracují ve vnitřní režii, to znamená, že zajišťují úklid, drobné údržbářské práce, obnovují fasádu objektu nebo pomáhají v kuchyni. Část vězňů pracuje na základě smluv u soukromých podniků v několika halách uvnitř věznice. Pracují například se železem nebo při recyklaci surovin. Vězni odsouzení do vězení s dohledem pracují i mimo objekt věznice.
Přímo ve věznici působí tři firmy. Jedna odchází, na její místo vypsala věznice výběrové řízení. Kromě toho Šefl předpokládá, že se podaří najít i práci pro vězně se zdravotním omezením a pracoviště umístit přímo do vymezených prostor uvnitř vězení. Měla by to být například výroba drátěnek.
Věznice v Česku se dělí do čtyř regionů, plzeňská věznice patří do prvního spolu s dalšími osmi věznicemi západních, jižních a středních Čech. Podle regionálního ředitele těchto věznic Pavla Třasáka z Oráčova na Rakovnicku je zaměstnanost v jednotlivých věznicích různá. Nejlépe je na tom věznice Kynšperk, kde pracuje kolem 61 procent vězňů, naopak nejméně, 14 procent vězňů, pracuje ve Vinařicích. "Bohaté zkušenosti máme v oblasti dřevovýroby, kovovýroby, stavební výroby, zemědělství, kompletací různých druhů výrobků, montáží, třídění odpadového materiálu a textilií, balení reklamního zboží a propagačních materiálů, při výrobě a kompletaci kabelových svazků, žaluzií a podobně," vyjmenoval Třasák. Vydělané peníze se dělí na úhradu nákladů vazby či trestu, na splácení způsobených škod a na výživné, část dostanou i vězni.
V Plzni má tradici i vzdělávání odsouzených. Vzdělávací středisko tam bylo do roku 1948 v jedné české a jedné německé třídě. Po zrušení začalo znovu vzdělávací školské středisko ve věznici pracovat v roce 1983. Začínalo s výukou v kurzech - základní škola, zedník, lešenář a tesař. Nyní se tam studuje tříletý učební obor zámečník. Absolventi získají civilní výuční list. Kromě toho středisko nabízí kurzy dělník v elektrotechnice, natěrač-lakýrník, doplnění základního vzdělání, výpočetní technika, český jazyk pro cizince, německý jazyk a kurz pro pologramotné. Ve věznici se nyní vzdělává 105 žáků, z toho 31 v učebním oboru a 74 v kurzech.
