Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlásila Ptákem roku 2014 právě čápa bílého a čápa černého. Uspořádala také fotografickou soutěž pro širokou veřejnost na téma Čápi, do které autoři přihlásili celkem 401 fotografií čápů bílých i černých, přičemž ty vybrané na výstavu jsou opravdu silné nejen zpracováním, ale i zachyceným příběhem. K vidění jich je přes šedesát a to včetně snímků vítězů vyhlášených kategorií.
Na výstavě, která se letos prezentovala ve Vrchlabí a také v Českém rozhlase v Praze jsou mimo jiné k vidění fotografie známých fotografů, například Martina Mecnarowskiho, Václava Sojky, Petra Salingera, Jana Svatoše nebo Jana Vebera.
„Plno fotografií je zajímavých. Některé jsou zaměřeny na atmosféru prostředí, v kterých čápi žijí, některé na detail či čápa v akci při letu nebo lovu. Jednu fotku těžko vybrat, ale pár favoritů mám. Ty ale prozrazovat nebudu, každý ať si najde ty své,“ říká fotograf Správy NP a CHKO Šumava Štěpán Rosenkranz.
Výstava potrvá až do 15. března 2015
Čáp černý: Je předmětem ochrany Ptačí oblasti Šumava, dle vyhlášky č. 395/1992, patří do kategorie silně ohrožený. Na Šumavě je doloženo první hnízdění v roce 1965 na Stožci. Odhad hnízdní populace pro Šumavu na přelomu tisíciletí je 8 - 10 párů. V současnosti zhruba 10 - 15 párů, možná víc. V rámci celé ČR jeho populace pozvolně roste od poloviny 20. století, postupně z Moravy do Čech, včetně horských oblastí. Odhad početnosti k roku 2010 je nejméně 300 až 400 párů. Růst populace se v současnosti v ČR ale zastavil, což je dáno naplněním kapacity prostředí, fragmentací lesních celků, mortality na elektrickém vedení nebo rušením při hnízdění hlavně lesnickou činností. Čáp bílý: Není předmětem ochrany Ptačí oblasti Šumava, dle vyhlášky č. 395/1992, patří do kategorie ohrožený. Žije převážně ve středních a nižších polohách ČR. Jeho populace během 2. poloviny 20. století v ČŘ rostla. Na Šumavě se vyskytuje v podhůří (hnízda na komínech: Horažďovice, Střelské Hoštice, Malý Bor, aj.) V současnosti je znát pokles hnízdní populace v ČR a to hlavně tlak ze strany člověka na využívání krajiny, el. vedení, mortality během tahu, atd.
