Po dvou letech postupných úprav se veřejnosti otevírá Mikulášské náměstí. Parkový ráz získalo místo, kde se dříve nacházelo hřiště a městská ohrada, v roce 1902. Přes výrazné kompoziční změny v minulých desetiletích jej nynější obnova vrací k prvotní podobě. Je zachována původní dispozice včetně lipových alejí.
Přestavba byla zahájena na podzim roku 2010 s finanční náročností v celkové výši 36 milionů korun. „Rekonstrukční práce byly rozloženy do tří let vzhledem k tomu, že město nemohlo jednorázově takovou sumu uvolnit,“ vysvětluje náměstek primátora Miloslav Šimák.
Návrh celkové obnovy Mikulášského náměstí zpracovaný týmem pod vedením architekta Karla Hanzlíka vychází z původní pravidelné dispozice náměstí. „Dává vyniknout významným budovám a přitom odpovídá současnému životnímu stylu,“ uvádí Hana Hrdličková, vedoucí oddělení urbanistické zeleně Správy veřejného statku. Na základní studii řešení rekonstrukce náměstí spolupracoval rovněž Václav Weinfurter, významný zahradní architekt, který se mimo jiné autorsky podílel na úpravách zahrad Pražského hradu. Svoji práci na Mikulášském náměstí však nemohl dokončit, protože předčasně zemřel.
Základní kostru prostoru tvoří dvojité lipové aleje, které lemují pěší komunikace. „Rozdělení plochy na průchozí a relaxační zajišťují živé plůtky z ptačího zobu. Ty jsou podpořeny drátěným systémem, aby především v prvních letech po založení nedocházelo k poškozování keřů pošlapáváním ´uspěchanými´ občany. Zároveň zamezují vstupu psů do prostoru, který lidé především v teplém počasí mohou využívat k relaxaci na trávníku obdobně jako v historickém jádru města,“ přibližuje Hana Hrdličková. Pro venčení psů mají sloužit travnaté pásy vně delších stran náměstí.
Trávník v centrální ploše náměstí je pod automatickou závlahou. Relaxační část vedle živých plotů lemují smíšená rabata tvořená trvalkami a dekorativními keři. Obnovily se zpevněné povrchy, dlažba a mlata, instalovalo se veřejné osvětlení, nové jsou lavičky a odpadkové koše. „Z Lochotínského parku jsme na Mikulášské náměstí nechali přestěhovat sousoší J. K. Tyla. Tím získala skulptura místo odpovídající svému významu,“ říká Hana Hrdličková. Busta Jiřího Trnky se přesunula jen o několik metrů, a to do jednoho z nově postavených vstupních loubí. Další loubí u gymnázia skrývá nové pítko, které je dílem výtvarníka Václava Fialy.
Při provádění zemních prací byla v jihovýchodním rohu náměstí nalezena stará studna. „Vzhledem k tomu, že jsme zjistili, že studna zadržuje dostatek vody, nechali jsme ji upravit tak, aby po provedení rozborů kvality vody a zjištění vydatnosti studny bylo možné tuto vodu využívat pro závlahu parkových ploch,“ sděluje Hana Hrdličková.
V rámci začínajících prací byl proveden dendrologický průzkum s návrhem na kácení a ošetření ponechaných dřevin, který se stal jedním z podkladů pro návrh navazujících sadových úprav.
Na rekonstrukci Mikulášského náměstí město Plzeň získalo finanční dotaci z Operačního programu Životní prostředí z oblasti podpory Regenerace urbanizované krajiny na obnovu vegetačních prvků (tj. trávníků, stromů, keřů) a mlatových povrchů.
Zeleň na Mikulášském náměstí
trávník: 5 682 m2
keře (ptačí zob, habr obecný): 267 m2
květinové záhony: 522 m2
záhon růží: 3 m2
zelené plochy celkem: 6 474 m2
počet stromů: 160 ks
Sochy v parku
Jiří Trnka, pomník s bystou a reliéfy s pohádkovými motivy
autoři: Martin Knobloch, Vladimír Rybák
odhalen 1995
Josef Kajetán Tyl, pomník, figurální kompozice
autor: Vojtěch Šíp
odhalen 1926 v Husově třídě
přemístěn 1949 do Lochotínského parku
