Desítky miliard korun trvale chybějí na odbahnění zhruba tří čtvrtin z 52.000 hektarů českých rybníků. Velké peníze nepřinesou rybářským podnikům ani dotace EU v letech 2007 až 2013. Navíc firmy nedosáhnou ani na menší podpory na krajinotvornou činnost a chov, protože stát ani producenti ryb nebudou mít na úhrady povinných podílů. Řekl to Jaroslav Průcha, poradce šéfa Klatovského rybářství se 400 rybníky.
U firmy se to týká asi 60 procent z 2200 hektarů spravovaných ploch, z největších rybníků zejména Myslíva, Hnačova a Kovčína na Klatovsku. Odbahnění, které podstatně zvyšuje produkci ryb, stojí jeden milion až 2,5 milionu korun na hektar. Dotace z ministerstev zemědělství a životního prostředí jdou spíše do oprav rybníků a do krajinotvorby, uvedl ředitel Václav Voráček.
Klatovské rybářství se problém snaží částečně zmenšit skupováním pozemků v okolí rybníků, kam by postupně bahno ze dna rybníků přesunulo.
Vytěžený sediment není kam ukládat. "Nikdo ho nechce, nemáme zatím vlastní pozemky na jeho ukládání, na skládkách bychom se nedoplatili," řekl ředitel. Zájem o něj nemají ani farmáři na hnojení polí, protože stále více orné půdy v regionu leží ladem. Navíc se musí přehazovat a provápňovat. Na uložení sedimentu z jednoho hektaru zabahněného rybníka je potřeba půl hektaru půdy, kde se bahno ukládá maximálně do výšky dvou metrů. Pokud se umístí u rybníka, déšť postupně bahno splaví zpět.
Sediment z rybníků byl dokonce v minulých letech zařazen mezi nebezpečný odpad. Z této kategorie už ale byl podle rybářů letos vyčleněn. "Bylo to kvůli možnému obsahu těžkých kovů, jako jsou olovo, rtuť a arsen a PCB látky," uvedl Voráček. Klatovský podnik provádí pravidelné rozbory, z nichž vychází, že dna ploch v Plzeňském kraji jsou málo zatížena těžkými kovy.
Problémem českých rybníků při odtěžování bahna by byl také jeho odvoz, neboť cesty, hráze a břehy nejsou na těžké vozy stavěné. Podle Voráčka by se proto musely nejprve vybudovat lepší příjezdové cesty.
Majitelé rybníků odbahnění někdy řeší deponováním sedimentu na ostrůvky, které vytvoří uvnitř vodní plochy a vysází na něj stromky.
V průtočných rybnících se bahno tolik nehromadí, voda ho částečně odnáší.
