Jako každým rokem, tak i letos se pracovníci plzeňské Záchranné stanice živočichů hned v prvním červnovém týdnu vydali na kontrolu obhospodařovaných hnízd, hnízdišť a hnízdních podložek čápů bílých. Organizace se této problematice věnuje již od roku 1994 a do loňského roku pod vedením Br. Stanislava Benedy pravidelně kontrolovali kolem 60 lokalit v Plzeňském kraji, kde čápi hnízdí a nebo v minulosti hnízdili. Kromě toho, že při této akci hlavně kontrolují a kroužkují mláďata, tak také zjišťují technický stav hnízd, jejich hmotnost, stabilitu a nosnost hnízdních podložek.
"O tom, že se jedná o nejen zajímavou, ale kolikrát i hodně náročnou záležitost se můžete přesvědčit z přiložených fotografií, které bych rád okomentoval poněkud jiným způsobem," říká šéf zvířecích záchranářů Karel Makoň.
Ekologové vyráželi v sobotu ráno kolem 8. hodiny ze stanice a jeli rovnou na první hnízdo do Chodové Plané (TC), odtud postupně objeli všechna hnízda na bývalém Tachovském a Domažlickém okrese, přičemž cestou zpět překontrolovali i část hnízd na Plzni – jihu (Dobřany, Merklín, Chotěšov) a Plzni – severu (Město Touškov, Čemíny, Chotíkov a Líně)
"Celkem jsme za jeden den překontrolovali 52 lokalit a hnízdišť! Z tohoto počtu bylo úspěšně obsazeno 19 hnízd, přičemž ostatní byla neobsazena, obsazena nehnízdícím párem či lichými jedinci."
Na hnízdě bylo zjištěno (prokázáno) celkem 49 mláďat přičemž zatím okroužkováno 35 malých čápíků. Ve třech hnízdech seděli čápi ještě na vejcích a to celkem na 10.
Nejvíce mláďat (celkem 5) měli tradičně čápi v Bělé nad Radbuzou.
Nejbojovnější matkou a ochránkyní hnízda byly tradičně čápice z Dlouhého Újezda (TC) a Kdyně (DO). "Obě samice odmítaly do poslední chvíle hnízdo opustit, špičatým zobákem tloukly kolegy do rukou a čekaly až vystrčí hlavu. Jako každý rok tekla krev, jelikož čápice jsou vždy rychlejší a na hnízdě i v jisté výhodě," konstatuje s úsměvem Makoň.
Největší a nejtěžší hnízdo, které bude třeba po odletu čápů na zimoviště snížit, je hnízdo v Bělé nad Radbuzou (DO), Všerubech u Kdyně (DO) a Koutě na Šumavě (DO).
"Největší rozruch vyvolalo kroužkování čápů v Kdyni (DO), kde samice bránila hnízdo tak vehementně, že lidé z nedalekých bytovek zavolali na kolegu policii. Vše se nakonec vysvětlilo a kolega se vrátil s námi domů bez pout a bez záznamu v trestním rejstříku. Na druhou stranu je dobře, že lidé hnízdo sledují a není jim jedno, co se na něm děje," dodává Makoň.
Premiéru při kroužkování a lezení na hnízda měl Radek Zeman. Ten si akci doslova užíval, neboť lezl na většinu stožárů, střech i nosných konstrukcí.
Zatím nevylíhlá vejce byla na hnízdě v Líních (PS), Draženově (DO) a v Plané ve Hřbitovní ulici.
"Největší mláďata měl tradičně pár v Chodové Plané (TC), Poběžovicích (DO) na pro nás nepřístupném komíně místního bývalého zahradnictví pod zámkem a v Dobřanech na Domu služeb (PJ)."
O letošní snůšku a mláďata přišel při souboji s konkurenčním párem čápů hnízdící pár v Chodově (DO) a Boru u Tachova (DO). Podobný osud pravděpodobně postihl i pár v Dobřanech na pekárně a v Souměři (TC).
"Největší problém nám působily nové nýtovací ornitologické kroužky, které jsou sice perfektní, dobře drží a jsou dobře čitelné i dalekohledem na velkou vzdálenost, ale nemáme s nimi ještě nacvičenou manipulac," podotýká Makoň.
Dne 5.6. 2011 je to přesně 1 rok od smrti biologa Dr. Stanislava Benedy. Ten se ochraně a výzkumu čápů v Plzeňském kraji věnoval přes 50 let a právě on byl pro mnohé známou osobností spojovanou s ornitologií a kroužkováním. Dr. Stanislav Beneda zemřel (5.6. 2010) na následky těžkého úrazu, který si přivodil při kontrole a čištění ptačích budek v polesí Pytel. "Jeho odchod je pro nás citelnou ztrátou a vzpomínáme na něj snad u každého „jeho“ čapího hnízda," říká závěrem Karel Makoň.
