V poslední době na Velkém Boleveckém rybníku v Plzni můžeme zejména teď v zimě vidět obrovské hejno labutí velkých. Tyto noblesní ptáky na vodní hladinu Boleveckého rybníka přilákala bohatá potravní nabídka v podobě vodních „trav“ a vegetace, která po revitalizaci rybníka pokrývá téměř celé jeho dno. Krom těchto labutí, které zde pouze hodují a zimují, je zde z jara a v létě jeden stabilní hnízdící pár. Ten zpravidla hnízdí na rybníku Košinář, kde si postaví hnízdo, vysedí snůšku a vyvede malá mláďata. Následně se pak celá rodina po strouze mezi rybníky přesune na Velký Bolevecký rybník, kde se pak zdržuje až do zimy a zámrzu. Z jara následujícího roku se pak už jen rodiče vrací zase zpět na Košinář, aby se vše zopakovalo a založili novou rodinu.
Plzeňští zvířecí záchranáři na této lokalitě již několikátým rokem pravidelně hnízdící pár kontrolují a jejich mláďata kroužkují. No a právě díky kroužkům jejich šéf Karel Makoň zjistil, že plzeňské labutě jsou původem každá z úplně jiného kouta kraje a do Bolevce se dostaly přes zimoviště na Berounce.
Makoň popisuje:
Samec (taťulda) LB 4590
Původem z Kouta na Šumavě u Domažlic, kde se vylíhl na rybníku Bílka v roce 2006. Jako mládě se však chytil na rybářskou nástrahu, a tak naše první setkání bylo 8.10.2006 na onom rybníce, kde jsem ho odchytil jako mladého tohoročního ptáka s obrovským rybářským háčkem v jazyku. Zranění si vyžádalo hospitalizaci v naší stanici, a tak byl mladý
labuťák převezen k nám do Plzně na ZSŽ, kde byl ošetřen a následně vypuštěn na řeku Berounku u kostela sv. Jiří v Plzni Doubravce.
V Plzni na řece Berounce byl pak průběžně sledován i jako zimující pták v letech následujících. Z jara 2010 jsme ho však už ale odečetli i na rybníku Košinář, kde se samicí číslo LB – 4085 hnízdí pravidelně dodnes.
Samice (mamča) LB – 4085
Původem Zbiroh, Dvorský rybník (rybník u drůbežárny), tenkrát odchycena a okroužkována jako nevzletné mládě 27.7. 2008. Její rodiče měli rovněž oba kroužky, a tak víme, že je kroužkoval kolega V. Říš rovněž na Rokycansku jako dospělé hnízdící ptáky. Jelikož i ona byla několikrát odečtena na zimovišti vodního ptactva na ř. Berounce stejně jako její současný partner, a to i ve stejných datumech, tak se museli pravděpodobně seznámit a poznat právě tady.
Mnohem důležitější, než to kde s poznali, je však skutečnost, že již od roku 2010 spolu hnízdí právě na Košináři a každý rok úspěšně vyvedou na Bolevecké kaskádě několik mláďat. Podle kroužků dále zjistíme, že ona je o dva roky mladší, že labutě dospívají ve třetím roce života, a že jejich přesuny na zimoviště jsou pro ně důležitou sociální záležitostí při výběru partnerů.
Trhanovský samec LB 2748
Letos jsem, po informaci od několika obyvatel obce Trhanov, přivezl k nám do záchranné stanice samce labutě velké z místního návesního rybníka. Podle kroužku jsem zjistil, že se jedná o minimálně 12 let starého samce, který byl námi původně kroužkován ještě za účasti kolegy a kroužkovatele Václava Langa. Tenkrát však hnízdil na rybníku v Pasečnici (DO) a kroužek dostal jako otec od rodiny 1.7.2000. Pak se samicí, rovněž z Pasečnice, dlouhá léta hnízdil na rybníku v Trhanově přímo na návsi, kde jsem ho odchytil i letos v zimě. Na zamrzlém rybníku však zůstal letošní zimu už úplně sám. Občas chodil po silnici k místní hospodě a to, že neodlétl, byl následek lehkého defektu (úrazu) levého křídla. Dnes ho máme ve voliéře pro vodní ptáky na stanici v Plzni a dá se říci, že se dobře známe a jsme kamarádi. Poznali jsme se totiž před 12 lety a minimálně jednou za rok se pak potkávali při kroužkování mláďat v Trhanově či zimování na ř. Berounce v zimě. I jemu jsem jednou tahal rybářský háček z jícnu a nebo nabíral vzorek na ptačí chřipku. Z jara ho pustím na řeku Berounku k ostatním labutím, které potkal stejný osud, nemohou létat a nebo se zde léčí s dlouhodobě trvajícími problémy.
