Po 18 letech činnosti na Záchranné stanici živočichů v Plzni se jejímu šéfovi Karlu Makoňovi konečně splnil dávný sen a okroužkoval první dvě mláďata orla mořského na Plzeňsku. Akce proběhla v přísném utajení a za pomoci dvou lezců. "Jeden lezec sledoval (jistil) dění na hnízdě ze sousedního stromu a druhý se snažil co nejrychleji a nejšetrněji dostat na samotné hnízdo k mláďatům. Hnízdo však bylo postaveno v rozsoše větví po zlomené špici mohutného smrku a přímo na prostředku kmene. Dostat se pod něj nebyl žádný problém, ale vyklonit se tak, abych alespoň dosáhl do hnízda k mláďatům, už bylo podstatně složitější," líčí Makoň.
Každopádně akce se zdařila a výsledkem bylo okroužkování (označení) celkem dvou cca 6-7 týdnů starých orlích mláďat. Na pravou nohu dostalo každé mládě speciální ornitologický kroužek NÁRODNÍHO MUZEA PRAHA s velmi dobře viditelnými barevnými a rozlišovacími kódy (písmeny a čísly). Jedná se o speciální, pro mořské orly určené odečítací kroužky z lehké a odolné slitinu kovů, jejichž výhodou je možnost kontroly označených ptáků pomocí dalekohledu. Přesněji řečeno informace z takového kroužku lze následně kdekoli odečíst dobrým dalekohledem i na poměrně velkou vzdálenost, aniž by bylo potřeba dravce složitě chytat a nebo nějak rušit. "Díky takovýmto kroužkům pak máme mnohem více informací například o pohybu sledovaných ptáků, jejich migraci, hnízdění, zimování, rozšíření, věku atd. Díky kroužkům a kroužkování získáváme mnoho cenných poznatků o jejich životě, sloužících k jejich následné ochraně a výzkumu. Ne všichni však vnímají přínos kroužkování stejně a tak na povolení okroužkovat mláďata tohoto hnízdícího páru orlů mořských jsme čekali celé tři roky. Místně příslušné orgány ochrany přírody nám totiž nechtěly kroužkování povolit i přesto, že samy nebyly schopny zajistit na lokalitě v době hnízdění klid a přímou ochranu hnízda. Dnes je situace jiná a tím, že ochrana tohoto druhu přešla pod jiný operativnější úřad ochrany přírody, jsme mohli okroužkování mláďat konečně zrealizovat."
Lokalita hnízdění však zůstává i nadále utajena.
Orel mořský byl v minulosti na území České republiky lidmi vyhuben jako většina dravých a u nás žijících velkých druhů ptáků. Nově se do naší přírody začal vracet až s iniciativou sokolníků a ochránců přírody z Německa zhruba před 30 lety. Tenkrát byli na Třeboňsku v Jižních Čechách vypuštěni tuším, že tři mořští orli, přičemž jedna samice byla téměř okamžitě nelegálně upytlačena a zastřelena. Tento u nás největší orel je totiž mylně považován za škodlivého predátora a krvelačnou bestii i když to ani zdaleka není pravda. Orel mořský je spíše mrchožrout a rybář. Má sice obrovskou sílu a zobákem dokáže štípat i poměrně silné kosti savců či ptáků, ale není to zrovna dobrý, mrštný či obratný lovec. Loví převážně velké ryby, sbírá však i uhynulé a nebo vyhledává padlou zvěř. Občas chytne nějakého vodního ptáka či vybírá z hnízdních kolonií mladé volavky. Každopádně pokud nemusí, tak příliš neloví a moc se při lovu nenamáhá. V přírodě funguje jako zdravotní policie a přirozený predátor slabých, poraněných či nemocných zvířat.
V důsledku časté konzumace uhynulých zvířat je však zejména v posledních letech hojnou obětí nelegálního trávení ptáků. Informace o nálezu otrávených mořských orlů přicházejí ze všech koutů republiky a dokonce ani Plzeňský kraj není výjimkou. "Pokud si dobře vzpomínám, tak poslední případ otráveného mořského orla z Plzeňského kraje byl zaznamenán a nahlášen kolegy ornitology z Klatovska. Před dvěma či třemi roky našli otráveného orla u Velkého Boru kousek od Horažďovic," říká Makoň. "Věnujte proto i Vy této problematice zvýšenou pozornost a pokud někde zjistíte podezřelý úhyn více dravých ptáků či zakázané způsoby lovu a pytláctví, oznamte okamžitě svůj nález na policii ČR a místně příslušné orgány ochrany přírody. Podobných problémů v naší přírodě totiž opět přibývá a kolikrát i Vaše všímavost a informace může pomoci při objasňování těchto nelegálních způsobů lovu a pytláctví," uzavírá.
