Na Toulky zaniklou Plzní se vydal badatel Jan Hajšman s památkářem, archeologem a historikem Petrem Sokolem z plzeňského územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu a výsledkem je vynikající publikace, jejíhož vydání se ujalo úspěšné regionální, nakladatelství Starý most, pravidelně se zaměřující na plzeňskou a regionální tématiku. Oba autoři pak zvou čtenáře do míst i za tématy, která nejsou tak zcela známá či běžná, případně nabízejí nové úhly pohledu na prezentovanou problematiku a hlavně, což publikaci přidává na ceně, představují svá témata ve světle nejnovějších výsledků archeologického či archívního bádání. To pak svojí aktuálností dává knize na mimořádné ceně. Vedle osudů špitálu sv. Máří Magdalény, jehož archeologický průzkum i v dnešních dnech vzrušeně sleduje plzeňská veřejnost, či čtení o špitále svatováclavském, se v Toulkách zaniklou Plzní dočteme i o osudech Říhovského domu, jedné z kdysi nejkrásnějších plzeňských starožitností, zdobících jihozápadní kout náměstí Republiky, dozvíme se vše o lokálních stínadlech a příbytku plzeňského kata, autoři nás zavedou k pravěkým mohylám na Nové Hospodě, jedna z potulek stoupá i k ne příliš známému hradišti v Bukovci, odkud lze naučnou stezkou dojít k místu zaniklé výletní restaurace při někdejší železniční zastávce v Zábělé. Kniha však nabízí mnohem víc informací, než informační tabule naučné stezky. Mezi témata autoři zařadili i někdejší plzeňské prachárny, historii tzv. Malické brány či osudy téměř neznámé středověké vsi Borku. Pro řadu milovníků bude objevem i kapitola o někdejším papírnickém mlýně na Radbuze jen kousek za železničním viaduktem při středu města. Vzrušujícím čtením je i historie dolu podnikatele Starcka Kristýnov v Božkově. Kromě celé řady nákresů, barevných i černobílých reprodukcí map a plánů či výřezů je publikace o rozsahu 127 stran doplněna množstvím aktuálních i historických fotografií, mnohdy unikátních a ne běžně dostupných. Pro zájemce, kteří by se o popsaná témata chtěli zajímat hlouběji, autoři umístili za každou z kapitol podrobný seznam použitých zdrojů. Kniha Toulky zaniklou Plzní (po zapomenutých místech a stavbách) tak překračuje rámec celé řady podobných publikací a přesto, že názvem navazuje na podobné vlastivědné tiskoviny zejména z časů první republiky, jejím velkým přínosem je mnohé novum, které přináší. Badatelský tým Hajšman a Sokol tak přinášejí na předvánoční knižní trh roku 2010 po velmi úspěšné knize Po stopách plzeňské spravedlnosti, mapující historii a topografii hrdelního soudnictví centra českého západu, další publikaci, která má silný potenciál oslovit a hlavně zaujmout laickou i odbornou veřejnost.
