Zhruba o tři týdny dříve než v loňském roce se na Rokycansko vrátili čápi bílí. Konkrétně na komín v Klabavě, který v minulosti sloužil jako pravidelné hnízdiště našeho snad nejoblíbenějšího opeřence. Bohužel i přes snížení a úpravu hnízda, které provedli plzeňští ochránci ptactva, zde čápi již několik let nehnízdí. Nicméně nic není ztraceno a možná již letos k zahnízdění dojde. Byl by to tak další signál ukazující proměny přírody Rokycanska k lepšímu, neboť konkrétně čáp bílý hnízdí na celém okrese pravidelně již jen na dvou místech. Tím prvním je komín Základní školy v Oseku a tím druhým je komín v Mirošově. Obě tato místa jsou bohužel jediná na Rokycansku, ze kterých pravidelně vylétávají mláďata. A to i přes skutečnost, že existují další možnosti pro hnízdění čápů bílých v našem regionu.
Jaro je pro rokycanské ochránce přírody dobou, kdy mají napilno. Zabývají se kontrolami hnízdišť či vyhledávají nebezpečná místa pro migraci obojživelníků na místa rozmnožování. Kromě toto zajišťují chod záchranné stanice živočichů, akreditovaného ekocentra či pracují s dětmi a mládeží. V těchto dnech se usilovně s dětmi připravují na Zlatou srnčí trofej, která proběhne 15. května na zámku v Nebílovech a tentokráte se bude jednat o jubilejní 40-tý ročník.
Čáp bílý patří do řádu brodivých a čeledi čápovitých sdružujících 19 druhů. Je rozšířen ve střední a východní Evropě, na Balkáně a ve Španělsku, hnízdí také v severní Africe, Turecku a střední Asii. U nás patří čáp k nejoblíbenějším ptákům, žijícím v těsné blízkosti člověka. K nám přilétají proto, aby zde vyvedli své potomky. Jarní přílet na hnízdiště začíná koncem března a vrcholí v první polovině dubna. Na Rokycansku je pravidelně pozorován na hnízdištích kolem 10. dubna, i když v posledních letech se termín jeho příletu posouvá směrem kupředu. Jakmile čápi svá hnízda obsadí, začnou je pečlivě opravovat, čistit a přistavovat. Hnízdní materiál tvoří větve, klacky, drny a případně další čápem nalezené materiály. Tuto činnost provádí zpravidla samec, který přilétá ze zimoviště dříve než-li samice. První vejce snáší samička v druhé polovině dubna a sedí na nich v rozmezí 29 až 33 dnů. Ze dvou až pěti vajíček se ptáčata rodí v rozmezí tří až pěti dnů. Jsou slepá, pokrytá jen bílým prachovým peřím. Rodiče je krmí zpočátku natrávenou potravou složenou z žab, rybek a hrabošů. Za bedlivého dozoru starých čápů mláďata dospívají asi po dvou měsících, kdy se sama učí létat. Po vyvedení mláďat svá hnízda opouštějí už na konci srpna, aby se společně s ostatními vydali na dalekou pouť. Naši čápi odlétají na svá zimoviště přes Maďarsko, Bulharsko do Turecka, a odtud přes Malou Asii a východní pobřeží Afriky až k jejímu nejjižnějšímu cípu. Na své cestě za teplejším podnebím překonají vzdálenost téměř 10.000 km a denně uletí 150 až 300 km. U nás čápi hnízdí především v rybničnatých a bažinatých oblastech, osidlují však i krajinu jiného typu. Hnízdo si staví na stromech, střechách, komínech případně sloupech elektrického vedení. Průměr hnízda dosahuje 80 až 250 centimetrů a jeho hmotnost může dosahovat až 900 kilogramů. Čáp je poměrně velkým ptákem - měří kolem jednoho metru. Hmotnost se pohybuje u samce od 3,0 do 4,4 kilogramů, samice od 3,0 do 3,6 kilogramů a rozpětí jeho křídel téměř dosahuje délky dvou metrů. Bílé zbarvení těla výrazně kontrastuje s černými letkami na křídlech a červenou barvou zobáku a nohou. Samička je rozeznatelná jen díky poněkud menší velikosti. Staří ptáci mají na krku poněkud delší pera, mladí ne. Mimoto poznáme mladého ptáka podle zpočátku černého a později dlouho světle červeného zobáku s tmavou špičkou. Pohlavně dospívá čáp až třetím rokem života, hnízdit začíná však ve věku 4 až 6 let a dožívá se 8 až 14 let, přičemž nejvyšší zjištěný věk čápa byl zjištěn 27 let! Zajímavá je i potrava čápů. Z dřívějších žab dnes největší položku tvoří hraboš polní. Proto má dnes čáp význam i pro zemědělství. V době hnízdění může jeden čáp ulovit i několik desítek hrabošů za den. Kromě jiného však čápi mohou lovit i jiné drobné savce, obojživelníky, plazi, ryby a nepatrně i ptáky. Důležitou potravní složku představuje hmyz, zejména brouci, sarančata, kobylky a občas i mršiny.
Na Rokycansku se v poslední době začíná čápům opět dařit. Pravidelně sice hnízdí jen na výše uvedených místech, ale připravených možností k hnízdění je podstatně více, např. ve Zbiroze, Kařeze, Rakové a dalších místech, které rokycanští ochránci přírody pravidelně sledují.
