Jaro už je v plném proudu a s ním i návraty ptačích opeřenců. Dalšího z nich – motáka pochopa – měli šanci pozorovat v těchto dnech rokycanští ochránci přírody. Jednalo se o příslušníka zvláštní skupiny dravých ptáků, které již z dálky poznáme podle plácavého letu nízko nad zemí. U nás se vyskytují hned čtyři druhy motáků – stepní, lužní, pilich a pochop, přičemž právě posledně jmenovaný nehojně hnízdí i na několika místech Rokycanska.
Moták pochop je největším naším motákem s rozpětím okolo 120 centimetrů. Váha se pohybuje okolo 0,7 kilogramů u samců a 0,9 kilogramů u samic, které jsou u dravců a sov vždy zhruba o třetinu větší. Jen pro srovnání je menší a štíhlejší než nejhojnější náš dravec – káně lesní, které zná jistě každý. Je u nich vyvinut tzv. pohlavní dimorfismus, což znamená, že zbarvení samice se liší od zbarvení samce. Ten je hnědý s šedavými křídly a ocasem, i když vypadá celkově barevněji. Samice a mladí ptáci mají nápadně žlutě lemované peří na hlavě a na šíji. U obou pohlaví je zobák a drápy černé, ozobí a nohy žluté, stejně tak jako duhovka. Vyskytuje se v blízkosti vodních ploch, rákosin, ale v posledních letech jej lze pozorovat i v obilných lánech, kde s oblibou i hnízdí. Proto jej lze pozorovat i na Rokycansku, které na vodní plochy není příliš bohaté. Jeho výskyt jsme zaznamenali např. na Kařezských rybnících, v blízkosti Oseka, Zbiroha, ale najdeme jej i jinde. Námluvy doprovázené hlasitými projevy lze pozorovat již v dubnu, tedy hned po návratu ze zimoviště, které leží v Africe. Hnízdo je umístěno vždy na zemi, což je další zvláštnost těchto dravců a tvoří jej nejrůznější větve, rákos, tráva, obilí apod. Střet hnízda je vystlán jemnou trávou, do kterého snáší samice zpravidla v květnu 4 až 5 vajec nazelenalé barvy s ojedinělými šedohnědými skvrnkami. Zhruba po 33 dnech se líhnou mláďata, o které pečují oba rodiče. Samec v prvních dnech života mláďat loví potravu a samice mláďata chrání a krmí. Později pomáhá samice samci s lovem potravy. Hnízdní péče trvá asi 40 dní, kdy již mohou mláďata létat. Úplně vzletná jsou však ve dvou měsících života, nicméně jsou ještě samicí dokrmována. Pohlavní dospělosti dosahují ve dvou až třech letech. Potravou pochopů jsou především drobní hlodavci, ptáci žijící v blízkosti vody, obojživelníci, plazi a ryby. Občas uloví i větší hmyz. Po kořisti pátrají nízkým letem nad terénem a útočí na ni charakteristickým zvratem. I do rokycanské záchranné stanice živočichů se občas pochop dostane. Zpravidla se jedná o vysláblého jedince, který se právě vrátil ze zimoviště či to bývají mláďata nalezená při sekání luk či polí. Naštěstí dnešní pozorování krásně zbarveného samečka motáka pochopa nenasvědčovalo tomu, že by mu něco chybělo. Právě naopak, propátrával krajinu v okolí Volduch nedaleko Rokycan a občas ulovil i nějakého hraboše. Snad si již vybírá i místo k hnízdění. Doufejme, že bude mít štěstí a stráví zde do podzimu bezstarostné chvíle, které budou umocněny odchovem mláďat.
Moták pochop však nebyl jediným zajímavým druhem, který byl právě o Velikonocích na Rokycansku pozorován. Vzhledem ke krásnému jarnímu počasí jsme se věnovali návštěvě i jiných lokalit. V průběhu víkendu jsme pozorovali i další zajímavosti z ptačí říše. Jmenujme např. samce motáka pilicha, lovícího orlovce říčního, luňáka červeného, čápa černého, poláky chocholačky, kormorány velké, volavky popelavé i početné hejno volavek bílých. Ty se v poslední době na Rokycansku vyskytují čím dál častěji, takže není problém sledovat nejen jednotlivé exempláře / např. u Nevida či v Klabavě /, ale i desítku ptáků v Oseku či ještě početnější skupinu dvaceti ptáků na Kařezských rybnících. Zde je předpoklad, že mohou v průběhu jara zahnízdit.
