Čáp bílý patří odedávna k jednomu z nejoblíbenějších u nás vyskytujících se opeřenců. I proto byl v letošním roce vyhlášen Českou společností ornitologickou společně s čápem černým ptákem roku. Po delší době zahnízdil tento pták opředený řadou legend na Rokycansku celkem na třech místech – v Oseku, Mirošově a Klabavě, i když hnízdních příležitostí má připraveno více, např. v Rakové, Zbiroze, Kařeze a nově také přímo v Rokycanech. Přesto tato atraktivní místa zejí dlouhodobě prázdnotou. Díky spolupráci s plzeňskou záchrannou stanicí, rokycanskými profesionálními hasiči a majiteli pozemků, kde čápi hnízdí se podařilo v minulých dnech okroužkovat všechna letošní mláďata.
Čáp bílý není na Rokycansku neznámým prvkem. Jeho hnízdění sahá do r. 1946, kdy ve Zbiroze hnízdil na komíně stavení č. 97 a později na komíně továrny. Toto hnízdiště bylo dlouhodobě velice úspěšné, ale bohužel později zaniklo. V r. 1965 vzniklo hnízdiště v Mirošově na komíně bývalého lihovaru. "Toto hnízdiště je zde dodnes a čápi zde úspěšně ochovávají mláďata. V r. 1965 vzniká hnízdiště v Oseku na vysokém komíně bývalé cihelny. Toto hnízdiště zaniklo a v r. 1993 bylo postavena náhradní hnízdní podložka na místním JZD. Hnízdiště však není dlouhodobě obsazováno. Zato si čápi vyhlédli oseckou základní školu, kde již několik let úspěšně odchovávají svá mláďata na zdejším komíně kotelny. V r. 1979 začínají čápi hnízdit v Klabavě na komíně bývalé továrny, později v objektu Západočeského masného průmyslu Plzeň. Toto hnízdiště bylo často využíváno, ale díky úbytku čápů zaniklo," líčí šéf rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.
V posledních letech zde byli čápi pozorováni a zaznamenán i pokus o hnízdění. Ten byl bohužel v loňském roce zmařen díky dlouhodobému špatnému počasí v době líhnutí mláďat. Loňský rok tak byl pro obnovení populace čápů na Rokycansku velice nepříznivý, stejně tak jako v jiných oblastech republiky. V r. 1983 vzniká hnízdiště v Kařeze na komíně bývalé cihelny, která je později zbourána. Proto se staví náhradní podložka na vysokém kovovém stožáru nedaleko od původního místa. Tuto podložku čápi přijali a několikrát zde i hnízdili. V r. 1993 bylo založena další umělá hnízdní podložka a to v JZD v Rakové. Do Holoubkova na železniční stožár troleje byli čápi lákáni od r. 1994. Bohužel již dnes toto hnízdiště neexistuje. Další umělá podložka je připravena pro čápy u Radnic a nově díky iniciativy soukromé osoby i na okraji Rokycan. Není bez zajímavosti, že zde byli čápi již pozorováni.
Lze tedy konstatovat, že se opět v poslední době začíná čápům na Rokycansku dařit. Hovoří o tom skutečnost úspěšného hnízdění na třech místech. V Oseku se čile k světu mají čtyři mláďata, která mají na nohou kroužky s čísly YA 682, YA 683, YA 684 a YA 685. Díky umístění kamery mohou zájemci nahlédnout do zákulisí výchovy mladých čápů na zdejší škole / odkaz www.zs-osek.cz / . Je zde sice ještě jedno malé mládě, ale tam je těžké odhadnout zda-li přežije. "Samozřejmě hnízdění sledujeme, ale vzhledem k tomu, že umístění kamery a sledování dění v hnízdě je jakýmsi nadstandardem, vše necháváme na přírodě. Za normálních okolností bychom to také neviděli a nemohli ovlivnit. Byť se to zda jistě někomu kruté, je potřeba si uvědomit, že pouze 20 % mláďat se dožije druhého roku života. Přírodní výběr je sice neúprosný, ale má svá daná pravidla, do kterých je lépe se příliš nemíchat," líčí Moulis.
Další tři mláďata byla okroužkována v Mirošově / čísla kroužků YA 686, YA 687, YA 688 / a další dvě na komíně v Klabavě / čísla kroužků YA 689 a YA 690 /. Nutno ještě dodat, že kroužky jsou vidět i dalekohledem a mají zde uvedenu i kroužkovací centrálu, kterou je Národní muzeum Praha. Pokud vše tedy dobře půjde vylétne v letošním roce na Rokycansku nejméně devět mladých čápů, kteří budou příslibem do budoucna, že zde bude tento živočišný druh zachován. A rokycanští ochránci přírody se budou i nadále snažit, aby tomu tak bylo.
Máte-li i Vy zájem sledovat čápy, vypravte se k některému z hnízd nebo navštivte webové stránky České společnosti ornitologické / www.birdlife.cz /, popř. mrkněte na speciální web / odkaz www.cap.birdlife.cz /, kde najdete o čápech dostatek informací včetně zapojení se do celostátního sčítání či fotosoutěže.
