Při dopravních akcích zaměřených na chování chodců na pozemních komunikacích zjistili dopravní policisté správy Západočeského kraje, že ne vždy se tito účastníci silničního provozu chovají v souladu s platným zákonem.
Ze své policejní praxe k tomuto problému hovoří vrchní komisař Pavel Burděj z odboru dopravní policie SZK: „Nejčastějším prohřeškem chodců je jednoznačně chůze na červenou a chůze mimo přechod do padesáti metrů od vyznačeného přechodu.
To, že se nemá přecházet na červenou, je jasné každému. Málokdo ale ví, že pokud chce přejít vozovku a nachází se ve vzdálenosti do 50ti metrů od vyznačeného přechodu, nadchodu nebo podchodu, měl by přecházet pouze na těchto vyznačených místech, jinak se dopouští přestupku v dopravě.
Dalším problémem bývá přecházení na semaforech. Zákon hovoří jasně, signál pro chodce se znamením „Volno“ znamená, že chodec může přecházet vozovku. Rozsvítí-li se potom signál „Stůj“, smí chodec dokončit přecházení až ke světelnému signalizačnímu zařízení (semaforu) s tímto signálem. Jednoduše řečeno, přechází se od jednoho semaforu k druhému. Pokud tedy jste na přechodu, kde je v polovině komunikace umístěn další semafor, nesmíte dokončit přecházení celé vozovky, jestliže i na posledním semaforu nesvítí zelená. To se týká například plzeňských přechodů v Sadech 5. května a v ulici U Trati.
Opakem takového nesprávného chování chodců jsou případy, kdy se chodec zastaví uprostřed komunikace na tzv. ostrůvku, protože se na protějším semaforu rozsvítila červená. Tím, že se chodec zastaví uprostřed vozovky, se sice nedopouští žádného prohřešku, ale je to zbytečné, klidně může přecházení dokončit. To je zase typické například pro plzeňskou křižovatku ulic Klatovská a Tylova („U Práce“).
Další poměrně častou příčinou dopravních nehod s účastí chodce bývá i mylná představa, že chodec má na přechodu absolutní přednost. Svůj podíl na tomto omylu mají bohužel i média, která od počátku změny zákona o provozu na pozemních komunikacích ne zcela přesně informovala. Chodec totiž nesmí vstupovat na přechod bezprostředně před blížícím se vozidlem. Také by chodci neměli zapomínat, že tramvaj má vždy přednost a totéž platí i pro vozidla s právem přednosti v jízdě.“
Problémy, ke kterým se vyjadřoval kolega Burděj, potvrzují i policejní statistiky. Od počátku tohoto roku do konce měsíce srpna došlo na území Plzeňského a Karlovarského kraje k 203 dopravním nehodám s účastí chodce ( loni stejné období 236) z nichž 95 mají na svědomí chodci ( loni 111)a 40 z nich zavinily děti ( loni 37). Naopak řidiči ve stejném období nedali na přechodu přednost chodcům ve 13 případech ( loni ve 26 případech).
Při všech těchto nehodách došlo k 10 smrtelným, 27 těžkým a 163 lehkým zraněním ( loni ve stejném období 6 smrtelných, 31 těžkých a 211 lehkých zranění).
V porovnání s loňským rokem se sice počet dopravních nehod s účastí chodce snížil, přesto by měl mít chodec vždy na paměti, že je daleko zranitelnější než řidič sedící ve vozidle a podle toho se chovat. Pokud k dopravní nehodě dojde vinou chodce a obětí je navíc dítě, nutí nás to k zamyšlení, zda svým chováním v silničním provozu dáváme našim dětem vždy ten správný příklad.
