Digitální výuka se na plzeňských základních školách stává samozřejmostí. Počet interaktivních tabulí, které jsou k výuce nezbytné, se oproti loňskému roku zvýšil na více než dvojnásobek. Správa informačních technologií města Plzně letos navíc umožnila školám nákup interaktivních učebnic a odborné vzdělávání pro pedagogické pracovníky. Jedná se o dlouhodobý projekt města Plzně, který je svým rozsahem v České republice ojedinělý.
Ještě před několika roky využívala v Plzni interaktivní tabule jen malá část základních škol. Nyní se s interaktivní výukou setkávají žáci na všech dvaceti šesti základních školách zřizovaných městem. „Minulý rok měly školy k dispozici celkem 57 tabulí, letos k nim přibylo 67 a s pořízením dalších počítáme i v příštím roce,“ uvedl Luděk Šantora, ředitel správy informačních technologií, která do nákupu tabulí za dva roky investovala zhruba šest milionů korun. „Navíc jsme letos uvolnili finanční prostředky i na zakoupení interaktivních učebnic. Jednu učebnici do třídy pro každého žáka. A některé školy si dokonce samy dokázaly sehnat finanční prostředky na jejich masivnější nákup,“ doplnil Šantora.
„Naším cílem je snaha zavést interaktivní výuku jako naprosto běžnou součást výchovně vzdělávacího procesu na všech plzeňských školách. Jde o formu výuky, která ji zatraktivňuje. Proces učení se stává bezprostřednější a efektivnější,“ řekl primátor Martin Baxa.
Dvě kompletně digitálně vybavené třídy pro šesťáky fungují od začátku školního roku na 10. základní škole. „Žáci mají k dispozici nejen interaktivní tabule, učebnice, ale také malé přenosné počítače. Výuku je možné přizpůsobit potřebám učitelů i jednotlivých žáků,“ sdělila ředitelka školy Zdeňka Krausová. Podle ní přispívá nová forma výuky k lepšímu pochopení probírané látky díky názornosti a intenzivnějšímu zapojení žáka v hodině.
Žáci mají k dispozici jak tištěné učebnice, tak ve svých počítačích učebnice interaktivní. S netbooky pracují část vyučovací hodiny. Záleží na učiteli, jak elektronické pomůcky nejefektivněji zapojí do výuky, aby žákům pomohl porozumět nějakému jevu. Právě elektronické učebnice umožňují využít animace a simulace například pokusů.
Finanční podpora ze strany města je letos vyčleněna i na vzdělávání učitelů. „Zkušenosti a schopnosti učitelů používat digitální a interaktivní technologie jsou rozdílné, proto jsme část finančních prostředků vyčlenili i na proškolení učitelů. Osvojení nových technologií je pro projekt jedním z důležitých kroků,“ vysvětlil ředitel Šantora.
V roce 2010 město zamýšlelo vybavit školy interaktivními tabulemi pomocí finančních prostředků z fondů Evropské unie. V rámci projektu Digitální škola byla přislíbena dotace ve výši 30 milionů korun. Kvůli problémům s udělováním dotací však z projektu sešlo. Město se rozhodlo situaci řešit z vlastních zdrojů. Školy mají také možnost si interaktivní tabule pořizovat samy z dotací ministerstva školství.
Interaktivní učebnice jsou obdobou tištěné učebnice, která však navíc umožňuje multimediální výuku pomocí zvukových nahrávek, animací, videí a internetových odkazů. Výuka se tak stává názornější a efektivnější. Umožňuje procvičování zábavnou formou i testování znalostí s vyhodnocením. Interaktivní učebnice lze rovněž použít mimo třídu vybavenou interaktivní tabulí. Pomocí žákovské licence se dají učebnice používat i pro domácí přípravu prostřednictvím domácího počítače.
Systém FlexiLearn je zcela unikátní systém podpory interaktivní výuky vytvořený plzeňským Nakladatelstvím Fraus. Tento systém není určen pouze k výkladu látky, ale je využitelný i v dalších fázích výuky, jako je například testování, zadávání úkolů či komunikace mezi učitelem a žákem nebo učitelem a rodiči. (FlexiLearn umožňuje tyto činnosti provádět v jediném systému.) V jediném prostředí tak učitel najde bohatý vzdělávací obsah, nástroje pro přípravu na výuku, její organizaci a technologie umožňující efektivní komunikaci a sdílení dat. Systém FlexiLearn řeší problém omezení využití moderních vzdělávacích materiálů při domácí přípravě. Zároveň umožňuje zapojit do procesu učení samotné žáky. Ti již nejsou jen pasivními posluchači, ale spoluvytváří výuku a aktivně se zapojují do procesu vzdělávání.
