Správa Národního parku Šumava prioritně řeší problematiku bezlesí na Šumavě a na mapě se tak znovu objevují tradiční šumavské louky. Možnosti pro farmaření na Šumavě se zlepšují - šumavský farmář Pavel Vokál získal bronzové místo v soutěži Farma roku
Na území Národního parku Šumava v oblastech bezlesí hospodaří 68 zemědělců a farmářů. Bezlesí, zvětšuje pestrost převážně lesnaté krajiny, ale i skladbu rostlin a živočichů, kteří na tomto území žijí, historicky zabíralo zhruba 10,5 tisíce hektarů z území Národního parku Šumava. S ohledem na pravidla ochrany přírody se bude určitá část z této plochy navracet k zemědělskému hospodaření.
„Péče o bezlesí v oblasti Šumavy je důležité v zájmu zachování krajinného rázu a ochrany biodiverzity. Řada ploch byla po celou existenci Národního parku Šumava bez péče člověka. Plochy, které se svými stádii již více blíží lesu tak jím zůstanou i nadále. Tam kde z biologických důvodů má ještě význam zarůstající bezlesí navrátit do stádia luk, tam tak činíme,“ uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
Farmáři však z téměř sedmi tisíc hektarů mohou dosud využívat jen 4500 hektarů. „Za dobu platnosti chystaného plánu péče by se velikost území s bezlesím mohla o dva tisíce hektarů zvětšit, ale to je již maximum, které můžeme na Šumavě pro tyto účely poskytnout,“ uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
Správa parku nechala v loňském roce na několika lokalitách prořezat dřeviny, ty budou již letos připravené ke spásání a kosení. Letos se s prořezáváním bude i nadále pokračovat, podle předem stanovených a přísných pravidel ochrany přírody.
Dřeviny v oblasti bezlesí mají svou významnou ekologickou funkci, při nadměrném zarůstání lučních porostů se však jejich pozitivní efekt vytrácí. „Šumavskou krajinu tvoří mozaika porostů v různých fázích zarůstání - sukcese od otevřených lučních ploch až po les. Aby se tato mozaika udržela, je potřebné v rámci stanovených pravidel vybrané nálety dřevin zredukovat," vysvětluje Miroslav Böhm, náměstek ředitele pro ochranu přírody a krajiny.
Většina zemědělců se na Šumavě stará v průměru o desítky hektarů. Někteří obhospodařují mnohonásobně větší plochu. Například Pavel Vokál ze Strážného na Prachaticku na své rodinné farmě pečuje o cca 1100 hektarů půdy. Kromě údržby bezlesí kosením a pastvou zde chová masná plemena krav, jeleny, daňky, všechno v bio kvalitě.
„Jsem velkým zastáncem produktů bio. Nejedná se o marketingový tah, ale o kvalitu potravin z ekologického hospodářství, která lidem skutečně prospívá,“ tvrdí Vokál.
Farma zaměstnává celoročně čtyři lidi. Když je sezóna, najímá i další pracovníky.
Pavel Vokál se na sklonku minulého roku umístil na třetím místě v soutěži Farma roku. Tu vyhlašuje Asociace soukromých zemědělců České republiky.
Za vzorový způsob farmaření Pavla Vokála na území Národního parku Šumava mu ředitel parku Jiří Mánek udělil speciální poděkování.
„Je to zvláštní cena ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lidi, kteří nám pomáhají s péčí o vzácnou šumavskou přírodu a přitom ještě dokáží poskytovat kvalitní služby veřejnosti,“ vysvětluje Pavel Pechoušek, tiskový mluvčí parku.
