Plán lovu na rok 2013 byl po jednání Poradního sboru ředitele Správy NP a CHKO Šumava stanovený na 700 kusů jelení zvěře. Lesnímu personálu Správy šumavského parku se pro letošek podařilo plán překročit a v tomto ohledu šumavští lesníci dosáhli jeden ze čtyřech nejlepších výsledků v dějinách Správy Národního parku Šumava.
Lov jelenovité zvěře. V šumavských lesích jí chybí přirozený predátor, proto její stavy musí redukovat člověk. Plán s počtem kusů, o které je nutné snížit početní stavy jelení zvěře, na každý rok stanovuje Poradní sbor ředitele Správy NP a CHKO Šumava. Tento orgán odborníků složený z lesních hospodářů a zoologů určuje pravidla související s péčí o veškerou zvěř v lesích Národního parku Šumava.
„V lesích Národního parku Šumava jelenovitým chybí přirozený predátor, kterým býval medvěd nebo vlk. Proto musí početní stavy v rámci péče o lesní ekosystémy regulovat lesníci. Pokud by se tak nedělo, tak by se jelení zvěř přemnožila a dělala v lese veliké škody. Zejména okusem žádoucích dřevin jako je jedle a buk. To jsou pak škody nejenom přírodního, ale také ekonomického charakteru,“ vysvětluje Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
„Počty zvěře v honitbách jsou palčivým problémem téměř celé České republiky. Myslivecké plánování u nás totiž obecně vychází z nereálných čísel a většinou neodráží skutečný stav populací zvěře v přírodě. V národních parcích, a tedy i na Šumavě, je situace podstatně jednodušší. Početnost zvěře by zde měla přednostně odpovídat stavu přírodního prostředí (zejména lesního) a ne tak jak je tomu většinou jinde, tedy tabulkově vypočteným hodnotám,“ uvádí prof. Ing. Jaroslav Červený CSc. z Fakulty Lesnické a dřevařské České Zemědělské univerzity v Praze, který je členem Poradního sboru ředitele Správy NP a CHKO Šumava.
Na území Národního parku Šumava vzhledem k migracím a přírůstu narozených kolouchů žije v letním období zhruba patnáct set až dva tisíce kusů jelení zvěře. Redukce jelení zvěře, do které se počítá jelen, laň a kolouch je nutná. Z jejích přirozených predátorů žije na Šumavě pouze rys ostrovid. Ten se na redukci jelení zvěře podílí asi jen třemi procenty.
„Redukce počtu zvěře je poměrně náročná práce, která zabírá našim lesníkům mnoho času. Podle statistiky musí jít lesník do lesa na jeden ulovený kus v průměru 11 krát. Letos nám při plnění úkolu pomohla i mírná zima, chudá na sníh. Za splněný plán lovu na 110 procent patří všem našim lesníkům mé uznání a poděkování,“ pochvaluje si dobře odvedenou práci šumavských lesníků ředitel Jiří Mánek.
Přemnožená jelení zvěř navíc ohrožuje i chráněné druhy živočichů, kteří žijí v šumavských lesích. „V nepřiměřeně vysoké koncentraci, může negativně ovlivňovat i populaci tetřeva hlušce,“ uvádí Jan Kozel, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lesní ekosystémy.
Cílem lovu v Národním parku Šumava je udržování populace v rozmezí stanoveného minimálního a kmenového stavu a v přirozené struktuře, kde je důležitý správný poměr pohlaví a věkového zastoupení. Poplatkový lov je v národním parku vyloučen, proto redukce jelení zvěře probíhá v režii Správy Národního parku Šumava a zajišťují ji výhradně kmenoví zaměstnanci.
„Tam, kde je zvěře moc, se musí redukovat její početnost. Vypracovat plán lovu je naše povinnost, kterou nám ukládá Zákon o myslivosti,“ vysvětluje Adam Jirsa, který má péči o jelenovitou zvěř v Národním parku Šumava na starosti.
Plán lovu na rok 2013 byl po jednání Poradního sboru ředitele Správy NP a CHKO Šumava stanoven na 700 kusů jelení zvěře. Lesnímu personálu Správy šumavského parku se pro letošek podařilo plán překročit a v tomto ohledu šumavští lesníci dosáhli jeden ze čtyřech nejlepších výsledků v dějinách Správy Národního parku Šumava.
„Při započtení úhynu jsme k 31. lednu ulovili 764 kusů jelena evropského,“ uvádí Adam Jirsa s tím, že do plnění plánu lovu se započítává i zjištěný úhyn zvěře, například i zvěř sražená autem či vlakem.
Počty zvěře pro určitou honitbu, což je územní jednotka pro hospodaření či péči o zvěř, jsou stanoveny orgánem státní správy v rozhodnutí o uznání honitby, na základě tamních přírodních podmínek.
„Při sestavování plánu lovu je důležité zohlednit podmínky prostředí tak, aby počet zvěře neohrožoval současnou ani budoucí stabilitu lesního ekosytému,“ uvádí náměstek Jan Kozel.
„Množství zvěře je v souladu s prostředím, ve kterém žije. Je důležité, aby nedocházelo k nepřiměřenému okusu stromků nebo ohryzu a loupání stromů. Pokud chybí přirozený regulátor, musí jej nahradit lov,“ uzavírá Jan Kozel.
Národní park Šumava – sumář lovu 2013/2014
2013 - 731
2012 - 666
2011 - 686
2010 - 596
2009 - 544
2008 – 493
2007 - 502
2006 – 433
2005 – 615
2004 – 599
2003 – 616
2002 – 703
2001 – 794
2000 - 716
1999 - 911
