Na Šumavě startuje sledování černé zvěře GPS obojky

Na území Správy NP a CHKO Šumava začíná projekt telemetrie divokých prasat. Sedm dospělých divokých prasat dostane v listopadu na krk speciální obojky s GPS zařízením, které lesníkům poskytnou důležité informace o jejich pohybu a zvycích. Správa NP a CHKO Šumava je v této oblasti výzkumu jedním z ce...

Cílená propagace v Plzni

Na území Správy NP a CHKO Šumava začíná projekt telemetrie divokých prasat. Sedm dospělých divokých prasat dostane v listopadu na krk speciální obojky s GPS zařízením, které lesníkům poskytnou důležité informace o jejich pohybu a zvycích. Správa NP a CHKO Šumava je v této oblasti výzkumu jedním z celorepublikových průkopníků.
Poznat život divokých prasat na území Národního parku Šumava - to je cílem unikátního projektu, na kterém se podílí lesníci Správy NP a CHKO Šumava.
Sedm dospělých prasat dostane v listopadu na krk speciální obojek, který bude sledovat to, co prase celý den dělá a kde se pohybuje.
„Této technologii se říká GPS (General Positioning System) telemetrie, tentokrát je zaměřená na černou zvěř. Jedná se o technologii umožňující měření na dálku a dálkový přenos dat. Obojky jsou vybaveny senzorem aktivity, který umožňuje sledovat, co zvíře zrovna dělá,“ popisuje Adam Jirsa, který má péči o lesní zvěř na území Národního parku Šumava na starosti.
Lokalizace zvěře probíhá pomocí satelitního systému GPS. Vysílač v obojku se pokouší v časových odstupech získat kontakt k nejméně třem družicím, pak je možné určit polohu s přesností 15 metrů. Data o aktivitách zvířete a teplota se registrují každých pět minut a ukládají se v obojku.
„Jakmile se zvíře s obojkem dostane do oblasti pokryté mobilním signálem, vyšle obojek SMS s pozicí zvířete. S touto zprávou je možné na mapě přesně znázornit, kudy se sledovaný jedinec pohybuje. Obojek ukládá navíc další údaje o aktivitách zvířete,“ popisuje Jirsa. Tyto informace umožní odborníkům lépe poznat zvyklosti zvěře. Pokud zvíře zahyne, vysílá GPS zprávu, že se obojek přestal pohybovat a lesníci ho podle zaznamenané pozice najdou.
Důležité budou získané informace o tom, na jak velkém přeshraničním území se prasata pohybují, jaká je jejich populační hustota a také, jaké lokality využívají ve vztahu k tetřevovitým. Obojek se musí dát na krk dospělým prasatům, které již tolik nenabývají na váze.
„V žádném případě je nemůžeme dávat na selata, protože ty během jednoho roku narostou až o dvě stě procent,“ uvádí Jirsa. Projekt také zaručí výměnu zkušeností mezi myslivci, ochránci přírody a úřady na obou stranách hranic.
Šumava je jednou z prvních oblastí, kde se takový projekt týkající se černé zvěře plánuje. Iniciátorem projektu s názvem - Management zvěře na Šumavě a v Bavorském lese - je Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost, realizuje ho Fakulta lesnická a dřevařská ČZU Praha, partnerem je Správa NP a CHKO Šumava. Projekt, který je podpořený z operačního programu EÚS Cíl 3 ČR - Bavorsko se zaměří na území česko-německého příhraničí. Sledovat bude pohyb prasat na území Jihočeského a Plzeňského kraje a v regionu Dolní Bavorsko. Na území Národního parku Šumava teď vzniknou dvě odchytová zařízení pro černou zvěř.
„Odchytové nebo také lapací zařízení vypadá jako ohrada, do které budeme prasata lákat na krmení. Když odeberou předložené pamlsky ze spouštěcího zařízení, tak se za nimi zaklapne průlezový otvor,“ uvádí Adam Jirsa.
Vybrané kusy potom odborníci uspí a nasadí jim obojek s telemetrickým přístrojem systému GPS. Obojky budou mít životnost přibližně jeden rok. Jejich váha se dle druhu zvířete pohybuje do 900 gramů.
Projekt telemetrie není na území šumavského parku žádnou novinkou. Od roku 2005 až do roku 2010 bylo na české straně Šumavy označeno monitorovacím obojkem celkem 40 jelenů, 50 srnců a 5 rysů. Roky strávené tímto výzkumem jasně prokázaly, že monitorovací obojek pro takto označené zvíře není žádným handicapem a neznamená vyloučení ze stáda.


Cíle projektu Management zvěře na Šumavě a v Bavorském lese
koncepce společného managementu spárkaté zvěře a tetřevovitých v bavorsko-českém příhraničí,
harmonizace doby lovu a doby hájení spárkaté zvěře v příhraničí s cílem zabránit konfliktům a škodám v zemědělství a v lesním hospodářství,
sjednocení právních předpisů upravujících podávání léčebných přípravků pro vybrané druhy spárkaté zvěře.
iniciace a podpora přeshraničních dialogů mezi účastníky v oblasti myslivosti a ochrany přírody.
podpora akceptace přeshraničního managementu zvěře prostřednictvím myslivosti a ochrany přírody před širokou veřejností a u jednotlivých zájmových skupin.


The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ARCHIV ZPRÁV
ne 21.10.2012 10:14



0 +
 
The Loop Jazz Club

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka