Na 35 nových dobrovolných dárců kostní dřeně pocházejících z arabských zemí získal v těchto dnech Český národní registr dárců kostní dřeně. Registr má v Česku na 30.000 dárců. Zatímco Češi mají většinou hodně podobné kombinace transplantačních znaků, každý jedinec z národnostních menšin znamená pro registr unikát, protože má díky jiným genetickým kořenům i odlišné transplantační znaky. Do registru se v Plzni přihlásili lidé kurdské a arabské národnosti, kteří v Česku žijí, včetně lékaře a zpěváka ze soutěže Česko hledá SuperStar Ali Amiriho, řekla Mája Švojgrová z Nadace pro transplantace kostní dřeně.
Leukémie či další těžké krevní nemoci nebo nádory mohou potkat každého. Transplantace kostní dřeně bývá mnohdy poslední nadějí na záchranu života, pokud nemocný najde včas vhodného dárce. "Kombinací transplantačních znaků jsou miliony, v určitých národech se však opakují určité specifické kombinace," vysvětlila Švojgrová. Pro konkrétní nemocné se proto vhodní dárci hledají lépe ve vlastním národě či etnické skupině.
Na celém světě je v registrech přes deset milionů dárců dřeně. "Naprostá většina z nich ale má své genetické kořeny v národech pocházejících kdysi z Evropy," poznamenala Švojgrová. Pravděpodobnost najít vhodného dárce pro české nemocné či pro lidi s předky ze středoevropských národů, je proto už poměrně vysoká. "U nemocných jiných národů a etnických skupin je ale šance stále o mnoho nižší, ne-li nulová," řekla.
Lékaři musejí podle primáře hematologicko-onkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice a předsedy správní rady Nadace pro transplantaci kostní dřeně Vladimíra Kozy vyšetřit zhruba deset Čechů, aby mezi nimi našli jednoho s novými transplantačními znaky. "U etnických menšin je pro nás takovým Modrým Mauriciem zatím každý," říká Koza. Nejvíce chybí dobrovolní dárci z etnických menšin, například Romové, Vietnamci, lidé arabské či kurdské národnosti. Jejich transplantační znaky zbytek české populace nemá. Lidé z těchto národů mají zatím minimální zastoupení i v celosvětových registrech. Každý takový člověk, který se do registru zapíše, proto zvýší šanci na záchranu života svého nemocného krajana kdekoli na světě.
V projektu registru dárců z etnických menšin pomáhá nyní národnímu registru Kurdské občanské sdružení, Islámská nadace v Praze, Sdružení občanů pocházejících z arabských zemí a Romská organizace Athinganoi.
Národní registr vznikl v Plzni v roce 1992 a v jeho databázi je nyní přes 30.000 lidí ochotných věnovat bezplatně krvetvorné buňky pro záchranu života. Registr ročně vyřizuje až 300 žádostí z Česka a dalších až 600 ze zahraničí. Pomohl už k téměř 400 nepříbuzenských transplantací.
