Vše začalo 9. května v Plešnici kousek od železniční tratě z Plzně na Stříbro. Bylo to kolem čtvrté hodiny odpoledne, když pan Petr Baláž s Pavlem Poláčkem zaslechli při práci na vechtru praskání dřeva a hukot k zemi řítící se koruny starého topolu-osiky. Celý den foukal poměrně silný vítr, a protože bylo jinak pěkné slunečné počasí, tak jim to nedalo a šli se podívat, co se zhruba 50 m od nich v lese vlastně stalo. Když přišli na místo, tak si všimli, že u v zemi zaraženého zbytku kmene koruny leží i středně velký černý pták s červenou čepičkou.
Ihned je napadlo, že se jedná o datla, a protože měl poškozené toulce ocasních per, všimli si na ocase i krve. Ptáka sebrali a zavolali šéfovi plzeňských zvířecích záchranářů Karlu Makoňovi.
"Na místo jsem dorazil téhož dne kolem 17. hodiny. Hned pod stromem jsem našel ještě jedno spadlé mládě a nahoře přímo v lomu stromu zaznamenal další pohyb. Vylezl jsem tedy na pahýl osiky a zajistil ještě další dvě mláďata. Silný vítr přerazil strom přímo v dutině datlů černých, což se dalo ve finále i čekat. Ptáci si vytesali dutinu v příliš slabém kmenu a ten tím pádem výrazně oslabili. Chvilku jsme na lokalitě přemýšleli o náhradní hnízdní dutině, či osazení umělé hnízdní budky namontované na stojící torzo kmenu. Pak jsem však věc s ohledem na zkušenosti z kroužkování datlů vyhodnotil jako technicky i funkčně nevhodnou a mláďata raději odvezl. A tady se následně ukázalo, že to byla chyba, neboť kolega ze ZSŽ v Jaroměři měl u stejného případu s osazením náhradní ptačí budky, do které strčil mláďata, velice dobrou zkušenost. Tuto informaci jsem však získal až druhý den, a to už bylo na tento krok bohužel dlouho (pozdě)," líčí Karel Makoň.
Proto také naše čtyři mláďata zvířecí záchranáři pak několik dní piplali v Plzni na stanici a v průběhu minulého týdne postupně přistrčili k adopci do náhradních hnízd. Je to, pravda, tak trochu špatně kontrolovatelný a velice náročný experiment, ale stále lepší se pokusit vrátit datly zpět do volné přírody přes adopci, než je složitě odchovávat a pouštět volným letem bez potřebné průpravy. Celkem tři samci a jedna samice byli rozdáni do čtyř hnízd ke stejně starým mláďatům:
I. mládě (samec) přistrčeno (10.5.2014) ke čtyřem stejně velkým mláďatům nalezeným a kroužkovaným na lokalitě Krašov nad Berounkou (PS)
II. mládě (samec) přistrčeno (14.5.2014) ke čtyřem stejně velkým mláďatům nalezeným a kroužkovaným na lokalitě Druztová, Polesí Háj (PS)
III. mládě (samec) přistrčeno (17.5.2014) ke čtyřem stejně velkým mláďatům nalezeným a kroužkovaným na lokalitě Roupov u Přeštic (PJ)
IV. mládě (samice) přistrčeno (17.5.2014) k jednomu stejně velkému mláděti, nalezenému a kroužkovanému na lokalitě Staňkov (DO).
"Všechna mláďata byla téměř před vyvedením a počítáme, že je adoptivní rodiče přijmou a vyvedou úplně stejně jako svoje mláďata. To by se mělo odehrát každým dnem, neboť poslední, samice, která byla přistrčena do náhradního hnízda, už zdatně cvičně šplhala ve voliéře a po přistrčení do náhradní dutiny zvědavě vykukovala. O tom, jak adopce ve finále dopadla, se přesvědčíme až za pár dní případnou kontrolou již prázdných dutin. Všechna mláďata byla okroužkována, a tak pokud by v dutinách zůstala uhynulá hned po adopci, tak bychom je měli teoreticky v dutině najít," dodává Makoň s tím, že s touto adopcí nemají Plzeňáci ani jejich kolegové zatím žádné ověřené zkušenosti.
