Národní park Šumava prodává stále více palivového dříví. Zásobuje všech 1200 obyvatel, kteří trvale na jeho území žijí, penziony i střediska ležící mimo park, například Železnou Rudu. Poptávka letos výrazně roste. Park pomáhá lidem a chce také z chráněné oblasti vytěsnit uhlí, řekl novinářům Libor Hošek, vedoucí nového odboru terénní služby NPŠ.
"Z celkového prodaného množství dřeva tvoří k dnešnímu dni palivové dříví 9,04 procenta, zatímco u dřevařských firem je to pouze 1,5 procenta," uvedl. Letošní vysoký podíl je podle Hoška dán vysokou poptávkou po tomto nejlevnějším palivu, ale také postavením parku, který je pro obyvatele i podnikatele téměř výhradním dodavatelem dříví na podpal. "Musíme uspokojit poptávku lidí, i když prodej je na hranici rentability," uvedl Hošek.
Od nástupu nového vedení v roce 2004 dodává park přednostně kulatinu i palivové dřevo do regionu, na rozdíl od firem působících v okolních lesích CHKO Šumava, které patří Lesům ČR. V jejich výběrových řízeních zvítězily dřevařské firmy z jiných regionů, jež vyvážejí hmotu mimo region i mimo Česko.
"Poptávka je obrovská, prodali bychom jakékoli množství," řekl Hošek. Lidé podle něj cítí, že cena půjde nahoru, a předzásobují se. V okolí domů se tvoří zásoby na rok až dva. Je to ale také proto, že dřevo musí dva roky schnout.
Loni činil podíl palivového dříví u NPŠ téměř 7,2 procenta. "Ekonomicky reálných je pět procent," uvedl Hošek. Do tohoto podílu se vejde veškeré skutečně palivové dřevo, které je nahnilé. Prodej více než pěti procent z vytěžené hmoty přináší parku ekonomické ztráty, protože park už musí prodávat na podpal kvalitnější druhy, které se mohou využít například v papírenství.
"Letos jsme už dodali lidem 7000 m3 palivového dřeva," řekl Hošek. Včetně samovýroby to bylo podle inspektora pro správu lesa NPŠ Petra Ješátka 11.000 m3. Cena je údajně pod republikovým průměrem, 310 korun za prostorový metr smrkového dřeva, což je 0,64 metru krychlového. Oproti prvnímu pololetí cena vzrostla o 40 korun, hlavně kvůli naftě. Dříví rozveze na místo najatý dopravce. Park má svá obchodní oddělení na šesti územních pracovištích Prášily, Srní, Modrava, Borová Lada, České Žleby a Stožec. Největší manipulační sklad má v Nové Peci.
Park podle Ješátka nemůže ze zákona prodávat palivové dříví pod cenou. Musí se držet tržní hladiny, ale stále chce být mírně pod ní. Současná cena tak zhruba pokrývá náklady na těžbu, přiblížení a zpracování.
Do dnešního vytěžil park 85.000 metrů krychlových dřeva, z toho kůrovcem napadené dřevo tvořilo 23.000 m3, dalších 33.000 m3 polámané a popadané kmeny a zbytek tvořila výchovná těžba. Celková letošní těžba parku by neměla překročit 100.000 m3. Na této úrovni chce NPŠ dlouhodobě setrvat. Pouze v případě neočekávaných kalamit může těžba podle Ješátka vzrůst.
Na území NPŠ je 57.000 hektarů lesa, což představuje 83,8 procenta celkové výměry parku. Rozhodující podíl tvoří smrk. V lesním hospodářství pracuje v parku 150 lidí, což je téměř polovina zaměstnanců správy parku. Jde o technicko-hospodářské pracovníky, dělníky si park najímá.
