V pořadí 8. a v tomto roce poslední workshop pořádaný Správou NP a CHKO Šumava proběhl v Kašperských Horách.
„V regionální spolupráci stále zaostáváme před západním světem, kde region široce spolupracuje s blízkým chráněným územím. U nás do budoucna nastolíme podobný stav. Chceme významně zvýšit povědomí o ochraně přírody a jejích principech v očích široké veřejnosti. Regionální rozvoj Šumavy nezačíná hranicí CHKO či NP Šumava, začíná již branami území - Český Krumlov, Prachatice, Vimperk, Sušice, Klatovy“ uvedl ve svém přivítání všech účastníků ředitel Správy NP a CHKO Šumava František Krejčí.
Program rozvoje Jihočeského kraje představil zástupce Jihočeského kraje Luboš Průcha. Ve svém příspěvku uvedl, že přibližně 34 % území JČ kraje je nějakým způsobem chráněno – CHKO, NP, NATURA atp. To je na jedné straně do určité míry omezující faktor, ale na druhé straně znak kvality území a kapitál do budoucnosti nejen pro turistický rozvoj. Kraj má pečovat o svěřené území a Program rozvoje Jihočeského kraje, který byl zpracován, není závazným dokumentem, ale doporučením k dosažení cílového stavu.
Dalším důležitým bodem workshopu bylo představení Master projektu Šumava Františkem Krejčím: “Jedině dobře řízený národní park může být motorem pro citlivý regionální rozvoj celého území. Musíme se soustředit na čtyřvrcholové sezónní využití území, kdy jaro a podzim je určeno pro tzv. kongresovou turistiku.“ Jsou vytýčeny společné regionální cíle obcí a orgánu ochrany přírody, které je nutno řešit. Stěžejním projektem Správy je zřízení Mezinárodního environmentálního a vzdělávacího centra s tématickým zaměřením Krajina a lidé Šumavy ve 3 tisíciletích ve vimperském zámku. Odhad zvýšení návštěvnosti zámku je z 35 000 návštěvníků v současnosti na 200 000 po realizovaném projektu. Novým projektem je i Bezpečná Šumava, který je zaměřený na zvýšení bezpečnosti a kvality života místních obyvatel i návštěvníků Šumavy.
Další host workshopu Leo Steiner (náměstek ředitele SFŽP) zdůraznil: „Nejdůležitější zdroj rozvoje jsou lidé, kteří komunikují a pracují“. Pro širokou veřejnost byla zřízena Regionální poradenská a informační místa, která poskytnou zájemcům informace o způsobu čerpání financí. Na Šumavě jsou dvě poradenská místa, v Kašperských Horách a ve Vimperku v budově Správy NP a CHKO Šumava.
Regionální a ekonomický rozvoj v Národním parku Bavorský les představil pan Josef Wanninger. Bavorská vláda stále zdůrazňuje, že chce podpořit venkovské oblasti. Nerozlišuje však, zda oblast leží v NP a jeho okolí, nebo v bohatší oblasti, např. kolem Mnichova. Wanninger uvedl, že fakt existence Národního parku Bavorský les představuje 456 pracovních míst a konečný přínos pro území 13,5 mil. euro. „Princip nechat přírodu přírodou není žádnou brzdou pro rozvoj regionu. Národní park může mít úspěch, jen když všichni v regionu podporují myšlenku ochrany přírody a národní park je základovou deskou pro rozvoj území. Předpokladem je dostatečná informovanost o cílech NP. Přenést myšlenku ochrany NP na všechny obyvatele i návštěvníky je největším úkolem Správy NP BW.“
