Plzeňská fakultní nemocnice otevřela superčistou novou laboratoř buněčné terapie pro hematologicko-onkologické oddělení. Moderní laboratoř umožní pokročilé manipulace s buňkami krevních štěpů zejména při programu transplantace kostní dřeně. Oddělení provede ročně kolem stovky transplantací kostní dřeně, zhruba čtvrtinu těchto zákroků v zemi. Asi polovina jsou zákroky, kdy se pacientovi transplantuje jeho vlastní, předem odebraná dřeň. Polovinu tvoří transplantace od dárců příbuzných nebo nepříbuzných, řekl primář kliniky Vladimír Koza.
Pro transplantace jsou stále náročnější metody a přísnější postupy. Laboratoř zpracovává transplantáty kmenových buněk krvetvorby a umožní s nimi provádět pokročilé manipulace. Tím se zkvalitní léčba a omezí případné komplikace po transplantaci. "My můžeme z tohoto štěpu vyndat buňky, které použijeme. Můžeme kupříkladu vyndat ony zdravé buňky nebo dokážeme naopak vyndat ty nemocné buňky a necháme tam ty zdravé," popsal Koza. Produkt, který musí následně vydržet i roky, se pak hluboce mrazí na minus 190 stupňů. Další využití laboratoře je v oblasti výzkumu.
Lékaři říkají, že nová laboratoř, jejíž plocha je 70 metrů čtverečních, je nejčistším místem nejen ve fakultní nemocnici, ale asi i v celém kraji. Udržení čistoty tolik nutné pro buněčné manipulace s krevními štěpy pomáhá už stavební konstrukce laboratoře, vysvětlil její vedoucí Daniel Lysák. Interiér je sestaven ze speciálních hladkých panelů beze spár, nejsou tam žádné klasické cihly a dlaždičky. Laboratoře jsou přetlakové, takže proudící vzduch odtud "vyžene" veškeré nečistoty.
"Vzduchotechnika nám umožní ty prostory saturovat obrovským množstvím filtrovaného čistého vzduchu. To kvantum vzduchu, které se každou hodinu v laboratoři vymění, je kolem 10.000 metrů krychlových, nikdy se nevypíná," popsal Lysák. K udržení čistoty přispívá také velmi přísný režim.
Do čistého prostoru chodí laboranti přes zvláštní vzduchové propusti v nepropustných speciálních bezprašných oblecích, které se přímo v prostorách laboratoří i perou. Veškerá voda v laboratoři je speciálně filtrovaná, čistší než destilovaná. Laboratoř je rozdělena do čtyř zón čistoty podle normy. V nejčistší zóně A, kde se provádějí otevřené procedury s buňkami a tkáněmi, nesmí být v jednom metru krychlovém vzduchu žádná částice o velikosti pět mikrometrů a maximálně 3500 částic o velikosti půl mikrometru. "V běžné laboratoři, která nemá definovanou třídu čistoty, jsou tyto hodnoty milionové," doplnil Lysák. Běžné operační sály mají definovanou třídu čistoty C.
"Podobné zařízení je zatím u nás v Motole a druhá byla, tuším, kolaudována v Brně, v zahraničí existují jen při velkých klinikách, ale i tam vznikají teprve nyní," řekl Koza. Podle mluvčí nemocnice Renaty Jenšíkové stála nová laboratoř asi 15 milionů korun, nemocnice je platila sama ze svých prostředků.
Kromě práce s krví pro transplantace kostní dřeně by mohla v budoucnu laboratoř sloužit i k výzkumu v jiných medicínských oblastech, například v onkologii při léčbě pomocí imunoterapie. Výzkum by se mohl zaměřit také na takzvanou regenerativní medicínu, při níž by se pomocí kmenových buněk léčili pacienti při srdečním selhání či poškození míchy. Laboratoř by měla mimo jiné spolupracovat s chirurgickou klinikou. U pacientů s rakovinou jater by mohla aplikace vlastních kmenových buněk urychlit regeneraci zdravé části jater po odstraňování postižené tkáně.
