V Brně dnes 18.12. skončil závěrečný seminář k přípravě návrhu Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy.
To je dokument, který může významně ovlivnit množství toxických látek v životním prostředí České republiky na příští desítky, respektive stovky let. „Patříme k zemím s prostředím nejvíce zamořeným polychlorovanými bifenyly (PCB). Svědčí o tom měření jejich hladin v mateřském mléce. Řada míst je dodnes znečištěná pesticidy, které byly zakázány koncem osmdesátých let. Stockholmská úmluva je cestou, jak se tohoto znečištění zbavit,“ vysvětlil RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.
Síť nevládních organizací a členové samospráv předložili seznam vážných požadavků na Národní implementační plán Stockholmské úmluvy. Vycházeli přitom ze svých zkušeností a reálných případů. Jedním z požadavků třeba byl zákaz certifikace popílků, popelů a strusky ze spaloven jako stavebního materiálu. Jako stavební materiál totiž prodává svůj popílek liberecká spalovna Termizo, ačkoliv se jedná o významný zdroj dioxinů.
Jinou praktickou inspirací se stal sklad pesticidů v Klatovech – Lubech nebo výsypka lomu Hájek. Obě lokality jsou kontaminované organochlorovými pesticidy a měly by být zařazeny mezi tzv. horká místa určená k prioritní sanaci. Signatáři společného prohlášení také chtějí, aby Ministerstvo zemědělství ČR zpracovalo seznam bývalých skladů organochlorových pesticidů, protože jde o místa potenciálně vysoce kontaminovaná těmito látkami.
Účastníci semináře se dále vyslovili pro to, aby PCB, dioxiny, DDT a další POPs (perzistentní organické látky) byly likvidovány nespalovacími technologiemi s vysokou účinností destrukce, namísto nyní navrhované likvidace ve spalovnách nebo spalováním v cementárnách. Dále požadují akční plán ke snížení přítomnosti a emisí dioxinů a dalších nežádoucích vedlejších produktů (PCBs a hexachlorbenzenu), který by stanovil cílové hodnoty a konkrétní kroky ke snížení emisí těchto látek.
„Důležité je zavést emisní limity pro dioxiny, PCB a hexachlorbenzen pro nejširší možný počet bodových zdrojů znečišťování ovzduší (např. hutě, elektrárny, teplárny),“ dodal Jindřich Petrlík.
