Kvůli nevyvážené výši úhrad ze systému zdravotního pojištění za provedené hospitalizace přijdou letos nemocnice Plzeňského kraje v Klatovech, Domažlicích, Rokycanech a Stodu zhruba o 96 milionů korun. To je výsledek analýzy, kterou v těchto dnech vypracoval Zdravotnický holding Plzeňského kraje. V příjmech nemocnic tato částka odpovídá téměř sedmi procentům všech výnosů. Zásadně tak ovlivňuje hospodaření nemocnic.
Zjednodušeně se jedná o to, že každá nemocnice dostává za podobné nebo zcela identické výkony rozdílné úhrady. „Každý medicínský výkon a s ním spojená hospitalizace má určitou ekonomickou náročnost. Tu dokáže systém financování prostřednictvím systému DRG číselně ohodnotit takzvanou relativní váhou případu. Jinou váhu tak má například operace kýly a jinou totální endoprotéza kolena či kyčle,“ vysvětluje ředitel holdingu Jiří Fojtík. „Tato číselná hodnota jako ukazatel náročnosti by se pak měla vynásobit jednotnou sazbou. K tomu však nedochází. V ČR je mezi každou nemocnicí a zdravotní pojišťovnou vlastní takzvaná individuální základní sazba, která se pohybuje v rozmezí zhruba od 15 do 40 tisíc,“ doplňuje ředitel. Republikový průměr pak je 29,5 tisíce korun.
Nemocnice Plzeňského kraje mají průměrnou výši individuální základní sazby zhruba o 15 procent nižší, než je celorepublikový průměr. Při letos očekávaném objemu hospitalizací tak bude schodek příjmů ze zdravotního pojištění 96 milionů Kč, než kolik by nemocnice dostaly ve spravedlivě nastaveném systému. Ten současný postihuje především malé nemocnice, jejichž individuální základní sazby se pohybují pod republikovým průměrem. Nad ním jsou naopak velké nemocnice a ty ze systému profitují. Například za stejně náročnou operaci slepého střeva mohou totiž kvůli rozdílným sazbám získat i násobně větší úhradu než malá nemocnice.
O další nemalé prostředky na straně příjmů přichází celorepublikově nemocnice snížením záloh a pozdním vyúčtováním od zdravotních pojišťoven. „V aktuálním roce je zdravotní péče financována zálohově a vyúčtování se zpravidla provádí až v druhé polovině následujícího roku. Výše letošních záloh byla u našich nemocnic přitom od začátku roku v průměru na úrovni 93 procent v porovnání s rokem 2011. Nemocnice tak léčbu pacientům v podstatě úvěrují a přichází tak o další finanční prostředky,“ říká dále Jiří Fojtík. Teď v pololetí už situace tak dramatická není. Pravidelná jednání Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje se zdravotními pojišťovnami byla u některých pojišťoven úspěšná, takže u nemocnic postupně došlo k navýšení záloh na loňskou úroveň.
Dlouhodobé podfinancování je důvodem proč krajské nemocnice stále nemohou přistoupit k navýšení mezd zdravotnickému personálu, které v loňském roce sliboval podpisem memoranda ministr zdravotnictví. Konkrétně v článku 3. memoranda deklaroval, že v roce 2012 bude průměrný plat lékaře zvýšen o 10 procent a dále, že bude zajištěn nárůst platů u všech zdravotnických pracovníků. Navýšení mezd mělo být stejně jako v roce 2011 pokryto z prostředků ze systému zdravotního pojištění. K tomu ale v nemocnicích Plzeňského kraje a zřejmě ani jiných zařízeních nedošlo. „Zvýšit mzdy o uvažovaných 6,25 a následně o 3,75 procent by v nemocnicích Plzeňského kraje znamenalo roční nárůst mzdových nákladů o 40 milionů. To už nemocnice ani kraj samy pokrýt nemohou, zvlášť když už letos přišly o prostředky na loňské navýšení mezd lékařů a musí vedle propadu příjmů čelit i růstu DPH,“ říká radní Plzeňského kraje pro oblast zdravotnictví Václav Šimánek, podle kterého musí na navýšení mezd nemocničního personálu poskytnout prostředky zdravotní pojišťovny ze systému veřejného zdravotního pojištění tak, jak slíbil ministr zdravotnictví.
V důsledku podobných problémů dochází už v některých malých nemocnicích v ČR namísto navyšování mezd k jejich snižování, krácení nároků na dovolenou a hovoří se též o propouštění. „Plzeňský kraj touto cestou jít rozhodně nechce. Zaměstnancům nemocnic jsme slíbili, že v roce 2012 nedojde k poklesu základních mezd oproti roku 2011, a tento slib chci dodržet. Stejně tak bych rád zachoval dostupnost lékařská péče v regionech mimo Plzeň alespoň na stávající úrovni,“ doplňuje Václav Šimánek.
