Okolo poloviny října se na knižním trhu objevila zajímavá publikace, mapující oblast historie a topografie hrdelního soudnictví nazvaná „Po stopách plzeňské spravedlnosti. Jedním z autorů je Petr Sokol, pracovník plzeňského územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu. Na knize se podílel spolu s badatelem Janem Hajšmanem. Kniha se zevrubně zabývá problematikou hrdelního soudnictví ve vztahu k Plzni, nicméně, najdeme zde i spoustu odkazů na terénní příklady z regionu a záležitosti cenné pro dané téma obecně. Petr Sokol nezapře dlouholetého erudovaného znalce dané problematiky, který se mimo jiné podílel na archeologickém průzkumu a záchraně základů šibenice v Bečově nad Teplou, kde se zájemci mohou dokonce vydat na pomyslnou poslední cestu odsouzence z městečka až na vrchol šibeničního vrchu. Autorem textů k bečovské naučné stezce je rovněž Petr Sokol. Kniha „Po stopách plzeňské spravedlnosti“ ovšem čtenářům nabízí projít všemi zákruty dané problematiky v pohodlí domova. Téma je také rozpracováno do mnoha podrobností, díky zkušenému archivnímu badateli Janu Hajšmanovi i s řadou odkazů k pramenům, a doplněno bohatou ikonografií. Koncepcí kniha navazuje na prvorepublikové i starší vlastivědné publikace, kladoucí si za cíl poutavou formou, avšak názorně s dodržením přísných kritérií faktografické přísnosti, poučit laického čtenáře a obohatit rejstřík vědomostí profesionála. To se autorům publikace zdařilo naplnit více než skvěle. Kniha není žádný suchopárným pojednáním, byť se přísně drží pramenů i dokladů. Dočteme se o tom, jak pracovaly městské soudy a jaký systém trestů v minulosti užívaly. Seznámíme se s plzeňskými vězeními a šatlavami. Své místo v knize mají i pranýře a klece hanby. Nesmí ovšem chybět ani pojednání o osobách spjatých s hrdelními tresty téměř neoddělitelně, o plzeňských katech a této profesi obecně! Kromě poprav ve staré Plzni kniha přináší také exkurs k problematice exekucí v rámci popravišť českého západu, tedy v Plzeňském i Karlovarském kraji. Cenným materiálem jsou ikonografické doklady spjaté s plzeňskou topografií a s regionálními popravišti či vyobrazení dobových popravčích míst, vrchů a lokalizace historických popravišť. Zájemcům, toužícím po hlubším proniknutí do problematiky publikace přinese řadu cenných informací i jako průvodce po místech spjatých s hrdelními tresty. Nechybí ani odkazy na prameny a literaturu. Nakonec, popravy a popraviště vždy souvisely s cestami a cestováním. Jak se píše na zadní straně knižní obálky, ještě v 18. století byla veřejná popraviště u hlavních cest naprosto normální součástí běžného života a nikdo se nad nimi nepozastavoval. Popraviště tak zvěstovala všem kolemjdoucím jasnou zvěst o provozování hrdelního právě v lokalitě a kdo ví, třebas tak i leckoho odvrátila od neuváženého činu.
Obsah knihy stručně shrnuje následující anotace: Publikace přináší místopis plzeňského soudnictví a hrdelního práva. Informuje o místech, kde stávala nejen popraviště, ale např. pranýře, šatlavy či katovna. Zvláštní pozornost je věnována lokalizaci a proměnám popraviště se šibenicí, na které byl popraven i Jan Sladký Kozina. Kniha o rozsahu 147 stran obsahuje 23 barevných a 152 černobílých fotografií a historických rytin. Zachyceny jsou i analogie ze západních Čech a zahraničí. Samostatnou součástí publikace je i přehled dalších zaniklých popravišť na území západních Čech. Obsahuje poznámkový aparát, seznam pramenů a literatury i německé resumé. Knihu vydalo Nakladatelství Českého lesa v Domažlicích.
